Na českých školách běží od nového školního roku doučování, které má vyrovnat nerovnosti v důsledku uzavřených škol během pandemie koronaviru. Stát na něj vyčlenil 250 milionů korun.
Ve veřejném prostoru se v souvislosti s doučováním mluví o organizačních a administrativních problémech, které ředitelům brání v čerpání prostředků podle vlastních představ. Jaký je jejich úhel pohledu?
● Těžkopádné financování
Ze strany ředitelů padá největší kritika na pravidla čerpání financí. Z důvodu omezených pravidel financování se ředitelé shodují, že peníze nelze vyčerpat v plné výši. Ředitelka gymnázia ve Dvoře Králové nad Labem Martina Kubíková uvedla, že bude peníze vracet v celé výši z několika důvodů: „Vůbec se mi nelíbí systém proplácení hodin doučování pedagogů na dohodu. Z právního hlediska stanovený finanční obnos na hodinu není dvakrát lukrativní (v šablonách mám rozhodně vyšší, a tím pádem pro učitele víc motivační). Chtěla jsem peníze čerpat na besedy, workshopy a sezení žáků s psychology, neboť vím ze školního parlamentu, jak žáci špatně snášeli období distanční výuky. Žádná z oslovených firem či společností nechtěla tuto aktivitu vykonávat za 250 Kč na hodinu, v praxi to je vždy na fakturu jako služba (tato možnost nebyla v průvodním dopise MŠMT povolena). A navíc byl velký problém vůbec někoho sehnat! Na tuto situaci po osmiměsíční distanční výuce nemělo ministerstvo vůbec žádný plán.“
Alena Cahová ze SPŠ Třebíč potvrzuje, že množství projektů a tlak na výkaznictví jsou časově náročné: „Problém je, že jsou hodiny financovány z různých projektů a musíme hlídat, jestli jsou to ještě staré šablony (60 min), nebo program návratu do škol pro končící ročníky (45 min), či projekt C4PE (jen ANJ 60 min), tedy administrativa s tím spojená – různá délka a výkaz.“
EDUin dlouhodobě upozorňuje, že by byla ideální příležitost umožnit školám využít i jiné podoby smlouvy, než je tomu nyní – podpora je poskytovaná jen přes dohody o provedení práce nebo činnosti. V souvislosti s novým financováním doučování (z Národního plánu obnovy) je také důležité zvážit, jestli je finanční ohodnocení za doučování (250 Kč za hodinu) dostatečné – i kvůli tomu se nyní někteří ředitelé uchylují k odměňování z jiných zdrojů, než jsou příspěvky na doučování.
● Problémy s organizací
Vedle administrativního a finančního nepohodlí je tu ještě výzva spojená s organizací doučování. Podle většiny oslovených ředitelů není snadné navázat na někdy už dost náročný rozvrh žáků ještě extra hodinami doučování. Dojíždějícím žákům se tak může protáhnout školní den klidně o dvě hodiny. Problematiku zmiňuje Alena Cahová ze SPŠ Třebíč: „Co se týče žáků – zájemců o doučování, problémy mají hlavně dojíždějící žáci nebo ti, kteří by se chtěli doučovat ve více předmětech. Nedaří se jim časově skloubit teoretickou výuku, praktickou výuku, doučování a dopravu.“
Více než typická představa doučování jeden žák + jeden učitel je na oslovených školách realizována jako skupinové hodiny. Doučují se maturitní předměty a dohání se činnosti, které nebyly v online výuce možné (například mikroskopování). Na středních odborných školách plynou všechny organizační a finanční kapacity do doučování žáků před závěrečnými zkouškami. Ředitel SOŠ a SOU obchodu a služeb v Chrudimi Jaroslav Kořínek: „V souladu s manuálem využíváme prostředky ve valné většině na skupinové doučování žáků závěrečných ročníků středního vzdělávání. Přibližně 31 % hodin financovaných z Národního plánu podpory návratu do škol je věnováno žákům tříletých oborů, zbytek žákům oborů ukončených maturitní zkouškou.“
České školy získají od ledna příštího roku další peníze na doučování. Jak upozorňuje obecně prospěšná společnost EDUin zaměřená na oblast vzdělávání, tyto prostředky jsou příležitostí k vytvoření systému stálé podpory žáků ze sociálně slabších rodin – právě prostřednictvím doučování, a to především spoluprací s aktéry mimo školy – neziskovými organizacemi a studenty. (eduin)
