Investujte více do školství, radí světový ekonom Piketty

Thomas Piketty, francouzský ekonom, který se stal světovou ekonomickou ikonou a jehož každá kniha či studie vyvolává obrovský zájem a ohlas, se proslavil především dílem Kapitál v 21. století, v němž kritizuje vysokou majetkovou nerovnost ve světě, která podle něj ohrožuje demokracii.

„Ve střední a východní Evropě jsou mzdy velmi nízké. Je to sociálně neudržitelná situace,“ říká Piketty v nejnovějším rozhovoru pro HN, polské noviny Dziennik Gazeta Prawna a slovenský list Sme. Týdeník školství vám přibližuje hlavní myšlenky.

► Budoucnost patří zdravotnictví a školství!

Pandemie ukázala, že potřebujeme zvýšit veřejné výdaje do zdravotnictví a školství, jsou to zásadní investice. Tyto sektory budou v budoucnu mnohem důležitější než průmyslová výroba, než třeba automobilový průmysl. Ve zdravotnictví a školství většinou už teď pracuje víc lidí než v automobilovém průmyslu, ale na konci jednadvacátého století bude rozdíl ještě mnohem větší. Je zřejmé, že byznysový model založený na tom, že všechny zisky mají jít akcionářům, ve zdravotnictví a ve školství moc nefunguje.

► Česko funguje jako dodavatel Německa s levnější pracovní silou, která vyváží výrobky s nižší přidanou hodnotou, z nichž pak Němci montují drahý finální produkt. Je to udržitelné?

Podle mě ne. V zemích, jako je Česko, musí vzrůst mzdy. Jsem jednoznačným zastáncem evropské integrace, včetně ekonomické integrace mezi jednotlivými státy, jak vidíme na příkladu Německa a Česka. Bohatství, které integrace produkuje, by se ale mělo rozdělovat mnohem spravedlivěji. Pokud se to nestane, hrozí rozdělení Evropy na centrum a na periferii. Samozřejmě existuje na celosvětové úrovni, ale nebylo by dobré, abychom ho zakonzervovali i v Evropě.

► Lze to změnit?

Dominantní ekonomičtí aktéři, jako je Německo, ale také investoři ze států jako Francie či Nizozemsko mají tendenci prezentovat nynější stav jako něco přirozeného. Tvrdí, že mzdy nemohou růst, protože jde přece o výsledek tržní soutěže, což je férové, takže bychom o tom vůbec neměli mluvit. Němci nebo Francouzi předstírají, že jsou vůči státům střední a východní Evropy díky dotacím ze společného evropského rozpočtu štědří. Ale když srovnáte míru zisků, které si západní investoři z těchto zemí stáhnou domů, zjistíte, že jsou větší než tyto dotace. Důvodem jsou hlavně velmi nízké mzdy ve střední a východní Evropě. Podle mě je to sociálně neudržitelná situace, protože vytváří velkou nerovnost. Řešením je zavést opatření, která povedou ke zvýšení mezd, například posílení kolektivního vyjednávání o výši mezd, zvýšení pravomocí odborů.

► Může v tom ale Česko patřit ke špičce? Česká věda a školství k ní nepatří.

Je nutné investovat mnohem více do lidí a do inovací nejen na úrovni jednotlivých zemí, ale i společně v rámci Evropské unie. Měl by vzniknout společný plán investic do univerzit. V porovnání s USA nebo s Čínou má Evropa mnohem lepší sociální zabezpečení a zdravotnictví, ale rozhodně ne vysoké školství. Investice do něj, stejně jako do technologií či výzkumu a vývoje, jsou přitom pro naši budoucnost naprosto zásadní. Z hlediska kvality těch nejlepších univerzit a z hlediska míry celkových investic do vzdělání a výzkumu v tom ale za USA zaostáváme.

Řešení, jak dostat ekonomiku na vyšší úroveň, vedou přes masivní investice do zelených technologií, digitalizace, vzdělání, výzkumu a vývoje. Znovu zdrazňuji, že EU potřebuje společný systém financování některých veřejných statků, jako je školství a věda.

► Je EU připravena zvládnout velký ekonomický propad způsobený pandemií?

Ukazuje se, že nemůže pokračovat současná praxe, kdy je pro přijetí každého jen trochu významného rozhodnutí nutný jednomyslný souhlas všech zemí Unie. Reakce na ekonomický šok nám tak zabere strašně moc času. Nemůžeme všechno nechat jen na centrální bance. Způsob fungování EU není dostatečný na to, abychom mohli čelit velkým ekonomickým krizím, jako je ta dnešní.

Obávám se a varuji, abychom neudělali stejnou chybu jako po finanční krizi roku 2008 a po dluhové krizi eurozóny roku 2012, tedy že se spolehneme na centrální banku, která bude tisknout velké množství peněz, aby udržela nízké úroky.

Kaš