V průzkumu, který realizovala vzdělávací společnost Tutor ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, označili ředitelé škol jako hlavní překážky své práce byrokracii, finance a inkluzi, také chybějící učitele, problémy s rodiči, malé prostory a v případě vesnických škol nedostatečný počet žáků.
Průzkum, kterého se aktivně zúčastnilo čtyři sta padesát ředitelů a ředitelek škol, také ukázal, že osmdesát procent ředitelů není spokojeno se současnou podobou inkluze a čtyřicet pět procent respondentů se domnívá, že vztah rodičů ke škole a učitelům se zhoršuje, podle čtyřiceti procent zůstává stejný.
Mezi otázkami byla i existence víceletých gymnázií. Kladný názor na jejich existenci vyjádřilo čtyřicet dva procent šéfů škol, čtyřicet šest procent by je ale zrušilo. Někteří se dále vyjádřili, že by tato gymnázia přímo nerušili, jen by je vymezili skutečně jen pro zlomek nejtalentovanějších dětí.
Další z dotazů se týkal jednotných přijímacích zkoušek na střední školy a jejich vlivu na obsah výuky na základních školách. Nejvíce ředitelů zde zvolilo odpověď nevím, čtyřicet procent označilo jejich vliv jako pozitivní a patnáct procent jako negativní. Optimističtí byli ředitelé ohledně ochoty svých učitelů na sobě dále pracovat a zavádět do výuky nové metody. Velká většina z nich hodnotí v tomto směru převažující část svého učitelského sboru pozitivně. Jeden z dotazů se zaměřil na polytechnickou výchovu. Tento předmět v rozvrhu figuruje jen v šedesáti sedmi procentech škol.
„Poměrně velký zájem o náš průzkum potvrdil dlouhotrvající problém českého školství, který provází všechny snahy o reformy, a tím je malá pozornost věnovaná hlasům těch, kterých se nejvíce týká. Ředitelé ocenili, že konečně někoho zajímá, co si myslí, a dal jim prostor se vyjádřit k problémům, které je trápí. Poměrně tvrdě se ředitelé vyjadřují na adresu inkluze, ovšem ne z pohledu jejího smyslu, ale z pohledu nedomyšleného procesu její aplikace do praxe. Velmi pozitivní zprávou je, že většina škol má pedagogy, kteří se chtějí dále vzdělávat. To je z našeho pohledu pro jakoukoli pozitivní změnu našeho školského systému to nejzásadnější,“ komentovala výsledky Miluše Vondráková, vedoucí přípravných kurzů společnosti Tutor.
„Ředitel je samozřejmě velkou měrou manažer. Měl by mít vizi, dobře znát kvalitu výuky, své učitele, jejich potřeby a přednosti a přitom stále zůstat pedagogem. Od toho všeho ho bohužel často odvádí činnosti, které mají v jiných odvětvích na starosti další zaměstnanci. Ti nám ve školách chybí. A bohužel začínají chybět i samotní učitelé,“ vyjádřil se Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDULAB.
Ředitelé kriticky komentovali byrokratickou a administrativní zátěž, které čelí. Jde o velké množství výkazů, které musí vyplňovat, stěžovali si i na neustálé kontroly ze strany kohokoliv a odkudkoliv, přičemž tito lidé často neznají legislativu a podsouvají jim svůj názor na danou problematiku jako jediný správný. Svoji pozici ve vztahu k nejrůznějším institucím, které jim ztrpčují život, vnímají jako slabou, například obec, kraj, Česká školní inspekce, OSPOD, policie, BOZP, hasiči, hygiena. Velkou administrativní zátěž vidí také ve vztahu k inkluzi, podle některých z nich značně právě s ní administrativa narostla.
Jako jeden z největších problémů současného školství vidí ve financích, konkrétně v nemožnosti finančně ocenit výborné učitele. Pokud už škola získá finanční prostředky z nějakého projektu, jsou účelově vázány a ředitel je nemůže použít na to, na co konkrétně potřebuje. A nejen to, chybí peníze na pomůcky a IT technika.
Ředitelé škol měli v rámci průzkumu také možnost uvést tipy na snížení byrokracie ve školství. Především jmenovali zjednodušení výkaznictví s návrhem, aby jednotlivé instituce byly propojeny elektronicky, aby se jim nemusely neustále posílat ty samé údaje. Další tip byl směrem k ministerstvu školství, aby pro školy centrálně vytvářelo dokumenty jako školní řády, GDPR, platové směrnice, BOZP. Nyní si tyto dokumenty složitě připravuje každá škola sama. Dále by měl být pozměněn formalistický ráz školních vzdělávacích programů.
Táňa PIKARTOVÁ