Koncepce digitálního vzdělávání chybí

Už v pondělí 11. května se do základních a středních škol vrátili žáci posledních ročníků. Po dvou měsících strávených domácí výukou se začali opět společně připravovat na přijímací zkoušky nebo maturity, zatím však v omezeném režimu.

Později se k nim přidají i děti na prvním stupni, ovšem pouze ty, které rodiče do školy pustí. Mnozí další studenti pak do lavic do konce školního roku zřejmě neusednou vůbec. Rychlejší otevírání škol pochopitelně nelze nadřadit nad ochranu zdraví dětí a pedagogů, na straně druhé ale bez plného fungování škol není možné stoprocentně obnovit ani fungování naší ekonomiky. Nejen to zaznělo v diskuzi ve čtvrtém dílu série on-line konferencí, v nichž členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky s pozvanými experty hledají cesty k restartu ekonomiky po koronavirové krizi.

Nepřipraveni na krizi

Krize vyvolaná šířením nového typu koronaviru zastihla nejen nás v České republice nepřipravené a ukázala, jak málo je odolný vzdělávací systém. V probíhající distanční výuce ve školách se ukázalo mnoho pozitivních prvků. Učitelé i školy k problému přistoupili aktivně, byli ochotní experimentovat. Viditelné byly ale i nedostatky, zejména velké rozdíly v kvalitě, jakou školy zajišťovaly domácí vzdělávání, ať již jde o obsah, formu, či potřebnou infrastrukturu. Jednoznačným závěrem je proto fakt, že do budoucna by České republice v tomto ohledu pomohlo, kdyby měla jasnou koncepci digitálního vzdělávání.

„O digitálním vzdělávání jsme vedli salónní diskuze už při přípravě Strategie 2030. Současná zkušenost nám drsně ukázala, že e-vzdělávání by se mělo stát základní digitální službou, která je pro fungování ekonomiky stejně podstatná jako například elektronické bankovnictví,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která je zodpovědná za oblast školství.

Pracovat, či učit děti?

Uzavření škol jako jedno z klíčových opatření obrany proti koronavirové pandemii vytvořilo úplně novou realitu, která se dotýká nejen otázek vlastního vzdělávání v současné době, ale i fungování rodin, podniků, institucí i celého hospodářství obecně.

Z průzkumu, který Svaz průmyslu provedl ještě na konci března mezi 340 firmami, vyplynulo, že více než polovina podniků měla zaměstnance na home office nebo ošetřovném kvůli péči o děti. Bez plného fungování škol, fyzicky i v on-line režimu, přitom nelze plně obnovit ani fungování ekonomiky. Problémem mnohých zaměstnavatelů totiž je, že lidé pracující z domova nezvládají sladit pracovní výkon s podporou vzdělávání svých dětí.

Bezpečné otevírání škol

„Ve Svazu průmyslu velmi pozorně sledujeme harmonogram a podmínky otevírání škol a také doporučení vydaná ministerstvem školství. Velmi dobře chápeme, že nelze nadřadit rychlé otevření škol nad ochranu zdraví dětí a pedagogických pracovníků, že je důležitá důvěra a motivace rodičů děti do školy posílat. Podobné problémy totiž řešíme v postupném otevírání našich provozů. Jsme však přesvědčeni, že jsme schopni navrhnout kroky, které by bezpečné otevírání škol podpořily,“ vysvětluje Milena Jabůrková.

Svaz průmyslu má několik doporučení, která by bezpečnému otevírání škol mohla pomoci. „Jde například o kombinaci on-line spojení učitele se třídou. Právě učitelé často spadají do skupiny lidí, která je novým typem koronaviru nejvíce ohrožená. On-line spojením se žáky by se tomuto riziku předešlo a zároveň by dětem nechyběl vychovatelský dohled. Systém ošetřovného musí být jednoduchý, přehledný a nesmí demotivovat rodiče od návratu do práce. Velmi důležité je snížení povinností a byrokracie spojené s otevřením škol například prostřednictvím technologií,“ dodává Milena Jabůrková.

Táňa PIKARTOVÁ