Školství bude letos řešit nelehké úkoly

Koronakrize čím dál tím víc ovládá naše životy. Školám hrozí znovu distanční výuka a mnohá další omezení. O tom, jak pomoci a co dělat, hovoříme s Jiřím Nekolou, hlavním manažerem projektu SYPO.

Jak nejlépe by podle vás měly školy momentální chaotickou situaci zvládat?
Nedomnívám se, že lze momentální situaci nazvat chaotickou, minimálně v oblasti školství a výuky na dálku. Přece jen máme všichni zkušenosti z jarní koronakrize a ty můžeme využít i pro nastávající období. Domnívám se, že se školy v otázce eventuální distanční výuky mají o co opřít. V rámci projektu SYPO, který realizuje Národní pedagogický institut, jsme na našem kanálu YouTube zveřejnili 55 webinářů s velmi praktickými radami, jak distanční výuku realizovat a na co si při její realizaci dát pozor. Tyto webináře jsou nadále k dispozici a dosud je zhlédlo více než 165 tisíc diváků. Dá se tedy předpokládat, že se učitelé v dané oblasti vzdělávali a nebudou nyní na podzim v případě, že bude v jejich škole zavedena distanční výuka, začínat od nuly. Mimochodem od září v rámci našeho projektu v sérii webinářů k online výuce pokračujeme a jednou týdně vysíláme webinář zaměřený na problematiku distančního vzdělávání. Vidíme mnoho aktuálních témat, kterým je třeba se více věnovat, například kombinaci prezenčního a distančního vzdělávání.

Jaké je vaše doporučení?
Moje doporučení zní: využijte zkušeností z jarní vlny, vyhodnoťte, co dříve fungovalo a co nikoliv. Zeptejte se i rodičů a dětí. Na základě vašich konkrétních podmínek připravte pravidla, jak budete ve vaší škole distanční výuku v případě potřeby realizovat, seznamte s nimi rodiče a žáky. Pokud budete potřebovat odborně a kvalifikovaně poradit s výukou na dálku, obraťte se na členy našich metodických kabinetů ICT, případně na krajské koordinátory ICT projektu SYPO realizovaného Národním pedagogickým institutem.

Zodpovědnost je především na ředitelích škol. Jak jim může SYPO pomoci?
Kromě výše zmíněných webinářů zaměřených na problematiku online výuky, které jsou určeny učitelům i ředitelům, nabízíme specializované vzdělávání jen pro ředitele. Budou to například workshopy nebo oblastní konference pro ředitele s tématem klima školy, což je dnes právě s ohledem na jarní koronakrizi mimořádně aktuální téma. Připravujeme i další akce, které najdou zájemci na našem webu www.projektsypo.cz. Chtěl bych ale zdůraznit i další formy více individualizované podpory. Pokud si například ředitel neví rady se zaváděním určité IT techniky, může se obrátit na síť našich krajských ICT koordinátorů, kteří budou jeho problém řešit individuálně. A nezapomeňme ani na metodické kabinety. Členové kabinetu zaměřeného na ICT, kterých je 120 po celé České republice, mohou ředitelům škol také pomoci s problematikou distančního vzdělávání. Všechny kontakty najdou ředitelé na našich webových stránkách.

Máte nové aktivity v rámci SYPO reagující na situaci ve školství?
Koronakrize akcentovala dlouho známou věc, která je někdy u klasického top-down plánování přehlížena. Pokud má mít nějaká podpora smysl, měla by být připravována ve spolupráci s těmi, kterým je určena, a tak, aby byla šitá na míru cílové skupině. To je pro nás, myslím, to největší poučení – uvědomit si, že k tomu, abychom poskytovali kvalitní podporu, potřebujeme spolupracovat s praktiky ze škol. To se nám daří prostřednictvím metodických kabinetů a Stálé konference ředitelů. Jsou to společenství praxe, která nám poskytují nejen mimořádně důležitou zpětnou vazbu, ale také přímo přispívají k přípravě a realizaci profesní podpory. Z široké škály, kterou budeme v rámci projektu SYPO poskytovat, od workshopů, hospitací přes konzultace až po konference, bych vyzdvihl mimořádné webináře pro podporu online výuky, které přímo reagují na potřebu dalšího vzdělávání učitelů v této oblasti. Od září budeme na našem YouTube kanálu každý týden zveřejňovat jeden nový webinář.

Je jasné, že hlavní slovo má a bude mít IT. Je vůbec možné, aby měly všechny školy dostatek kvalitních učitelů v tomto oboru?
Obávám se, že přetlak kvalitních odborníků v jakémkoliv oboru je záležitostí spíše z říše snů. Většinou se dočteme, že v tom a v tom oboru je nedostatek kvalitních odborníků, absolventů atd. Takže pojďme se zamyslet nad tím, do jaké míry bude mít a má hlavní slovo IT. Nerad bych totiž zaměňoval kvalitní distanční vzdělávání s potřebou specializace v IT. Využívání jednotlivých nástrojů pro distanční výuku, ať už se jedná o nějaké e-learningové systémy, nebo systémy umožňující synchronní distanční výuku, jako jsou typicky MS Teams, je totiž uživatelsky poměrně snadné. Vždyť právě za tímto účelem jsou navrhovány a testovány. Co je náročné, je metodika distanční výuky vztažená například na jednotlivé předměty. To je však předmětem oborových didaktik. Podle mě je tudíž mnohem potřebnější vzdělávat všechny učitele právě v těchto dovednostech.

Vláda navýšila o 1,3 miliardy korun peníze určené školám na dovybavení výpočetní technikou. Jak by se podle vás měly tyto peníze rozdělit?
Především bych chtěl říci, že schválení financí na dovybavení škol je velmi dobrá zpráva pro naše školy, a to i s ohledem na dynamiku výuky na dálku. Podle informace z ministerstva školství budou finance jednoduše rozděleny podle klíče dvacet tisíc korun na učitele. Je tedy jen na řediteli školy, jak tyto finanční prostředky využije podle potřeb jeho školy.

Jaké nejdůležitější poučení pro vzdělávání v základních školách podle vás koronakrize přinesla?
Téměř přes noc se musely školy a učitelé postavit nové výzvě – výuce na dálku. Některé školy byly velmi dobře připraveny a rychle přešly na nové metody výuky. Někde školy začínaly téměř od nuly, ale s velkým nadšením. Ukázala se také důležitá role ředitele školy v nastavení jednotného systému komunikace, což byla prioritní podmínka úspěchu výuky na dálku. Krize ukázala učitelům, jak důležité je využívání moderních technik v efektivní komunikaci s žáky a při jejich výuce. Nezanedbatelně se ukázala také potřeba formativního hodnocení, se kterým se mnoho učitelů setkalo poprvé v životě. Byla také výzvou pro rodiče, měla vliv na výuku jejich dětí a nastavení komunikace se školou.

Táňa PIKARTOVÁ