Jaké nejčastější stížnosti řeší školský ombudsman? Jaké podněty v současné době dostává a jaká jsou řešení v případě, že stěžovatelé nejsou spokojeni s předchozím vyřešením svého požadavku? Na to jsme se zeptali současného školského ombudsmana Ladislava Hrzala.
Jaké jsou v současné době nejčastější stížnosti? Stále převažuje šikana?
Nejčastějšími dotazy a stížnostmi jsou vztahové záležitosti mezi dospělými – šikana, mobbing, bossing uvnitř školy – pedagogové mezi sebou či mezi pedagogy a vedením (cca 25 procent). V mnoha případech se ale jedná o pracovněprávní vztahy, které stěžovatelé interpretují jako šikanu – tedy mobbing nebo bossing. Samozřejmě řeším i klasickou šikanu mezi žáky nebo mezi žáky a pedagogy. Ale není to nejčastější téma podnětů.
Jaká navrhujete řešení učitelům a rodičům při předcházení šikaně?
Doporučuji především projevy šikany nepřehlížet, nepodceňovat, nezatajovat. Nejprve je třeba řešit šikanu uvnitř školy, tedy s třídním učitelem, s výchovným poradcem, s metodiky prevence, s vedením školy. Pokud to nepomůže, je třeba se obrátit na zřizovatele školy. V případě, že ani zřizovatel neprojeví aktivní zájem o řešení, pak jsem tu já jako školský ombudsman. Obvykle se spojím s vedením školy a zřizovatelem a doporučuji opatření, která by vedla k důkladnému prošetření a následně řešení problému.
Řadu materiálů k prevenci šikany, ale i to, jak ji řešit, najdou školy i rodiče na webových stránkách ministerstva školství. Stačí do vyhledávače zadat heslo šikana. Výborně zpracovaný je například Metodický pokyn na řešení problematiky šikany ve školách a školských zařízeních. Začátkem tohoto roku ministerstvo školství vydalo obnovená doporučení k řešení záškoláctví, vandalismu a kyberšikany. V těchto oblastech byly aktualizovány přílohy Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. Pro okamžité poradenství, „co dělat“ – pro školy (učitel, ředitel) i veřejnost (děti, rodiče) – zřídilo ministerstvo školství e-mail prevence@msmt.cz.
Jakých dalších problémů se týkají podněty, které řešíte?
Témata stížností jsou velmi rozmanitá. Například častou otázkou je placení školného na VOŠ a VŠ a přístupy vysokých škol k individuálním žádostem studentů (cca 15 procent), řada dotazů směřovala na organizaci školního roku mateřských a základních škol (organizace výuky, organizace prázdnin, školních výjezdů apod.). V souvislosti s maturitními zkouškami byl zvýšený počet dotazů na možnosti přezkumu výsledků maturit.
Poměrně časté jsou stížnosti na přílišnou administrativu, která zatěžuje vedení škol i samotné učitele. Jsem rád, že nedávno ministerstvo zahájilo realizaci projektu Resortní informační systém MŠMT (RIS), v rámci něhož sjednotí své databáze pod jeden systém. Díky tomu se výrazně sníží administrativní zátěž. Systém umožní sdílení dat včetně školských statistik mezi ministerstvem, kraji, školami a dalšími subjekty. Každé čtvrtletí předkládám zprávu o své činnosti vedení ministerstva školství. Tyto zprávy jsou veřejné, každý si je může přečíst na webu MŠMT.
Chtěla bych se zastavit také u inkluze. Jaké podněty v této souvislosti řešíte?
Samozřejmě dostávám i stížnosti, které souvisejí s inkluzí. Obvykle si stěžují rodiče, že nový žák, který přišel do třídy v souvislosti s inkluzí, narušuje hodiny, chová se agresivně, nerespektuje vztahy ve třídě. Tyto podněty řeším ve spolupráci s oddělením prevence ministerstva školství, případně dalšími odborníky. Ale potěšilo mě, že jsem se při svých častých výjezdech do škol setkal i s kladným hodnocením inkluze. Konkrétně mohu jmenovat například MŠ a ZŠ Hrubá Skála. Je tam výborná spolupráce rodičů a školy, dva inkludovaní žáci dobře zapadli do školního kolektivu. Po besedě za mnou přišel jeden z nich a prohlásil: „Tady je to boží, chtěl bych tu být pořád.“
Které problémy jsou nyní ve školách nejaktuálnější na straně učitelů?
Aktuální jsou, jak už jsem říkal, vztahy mezi dospělými. To je také důvod, proč ve školním roce 2017/2018 mým hlavním tématem je tzv. zdravé klima na školách. Spory mezi pedagogy se často odrážejí i na celkové atmosféře ve škole, přenášejí se na žáky, studenty, rodiče.
Žáci a studenti se na mne neobracejí často. Jsou to ojedinělé případy, kdy se například jedná o nespokojenost s výsledkem maturity nebo s výsledky zkoušek na vysoké škole.
Táňa PIKARTOVÁ