Konečně se blíží závěr školního roku. Žáci i učitelé se těší na poslední zvonění. Na předání vysvědčení, rychlou rozlučkovou poradu a hurá vstříc prosluněným prázdninám.
Nikdy se hlasitěji nemluvilo o významu sociálního postavení učitelů v naší společnosti. Nikdy dříve jim žádná vláda s podporou politických stran napříč výrazně nezvyšovala platy. V programovém prohlášení vlády se uvádí záměr dostat je do roku 2021 až na pohádkových 150 procent jejich současné (průměrné) hodnoty. Téměř na 45 tisíc. Z pohledu posledních chudých let u nás něco nevídaného. Možná ne náhodou se z ministerstva financí opatrně vynořil návrh na zvýšení pracovních úvazků pedagogů. Čím více se jim zvedají platy, tím je část veřejnosti kritičtější k jejich stávající práci. Ani tuto skutečnost nelze brát na lehkou váhu.
Opravdových problémů a úkolů zůstává stále hodně: Připravované financování škol, náročná revize rámcových vzdělávacích programů a společného vzdělávání, celoevropské nařízení o ochraně osobních údajů. Ministr Robert Plaga s potěšením vzkazuje, že jeho hlavním cílem „je podpořit učitele v jejich práci a vytvořit jim co nejlepší podmínky pro výuku“. A ještě dodává na jejich adresu: „Protože v uplynulých letech zažilo školství řadu překotných změn, neplánuji žádné revoluční změny, které by vás uváděly do nejistoty.“
Právě o (ne)jistotu zde kráčí. Každý kantor potřebuje pro svou každodenní práci pocit bezpečí a jistoty. Musí vědět, za jakých podmínek má vést své žáky k plnění společného vzdělávacího cíle. Nepřipravovat je samoúčelně pouze k přijímacím, maturitním a dalším zkouškám, ale především k praktickému životu v moderní společnosti. Ta se den ze dne bouřlivě proměňuje a staví před učitele, jejich žáky a rodiče včera ještě netušené výzvy, překážky, úkoly, vize. Naučit se je postupně zvládat, to je aktuální a nesmírně náročné zadání pro české vzdělávání.
Nyní ale popřejme našim pedagogům a všem ostatním pracovníkům ve školách, aby si v průběhu prázdnin pořádně odpočinuli, nabrali potřebnou sílu, chuť a elán do další společné, tvořivé práce, aby chránili a posilovali své cenné zdraví, aby měli stále odkud čerpat optimizmus a radost z toho, co a jak právě dělají. V září se opět uvidíme za katedrou.
Roman KANTOR