Čtenářská gramotnost otevírá bránu do života

Schopnost porozumět psanému textu, učit se o něm přemýšlet a využívat jeho informace patří dnes k nejžádanějším dovednostem každého žáka a absolventa. Čtenářská gramotnost je u nás na ústupu. Potvrzují to i výsledky rozsáhlého průzkumu České školní inspekce (ČŠI).

Téměř každý pátý žák v průzkumu propadl

Cílem výzkumu ČŠI uskutečněného v základních a středních školách ve školním roce 2022–2023 bylo vyhodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání vztahujících se ke schopnosti žáků plynule číst, pracovat s textem a rozumět jeho obsahu. Do jejího tematického šetření se zapojilo přes 130 tisíc žáků ze čtyř tisíc škol. Hned úvodní výsledky velmi znepokojují a varují. V první skupině (5. ročník ZŠ) „neprospělo“ 24 % testovaných, v druhé (9. ročník a odpovídající ročník víceletých gymnázií) 17 %
a v třetí skupině (2. ročník SŠ) 21 % žáků. „Potvrzují se tak zjištění z mezinárodního šetření PIRLS a PISA o přibližně pětinovém podílu českých žáků, kteří nedosahují ani základní úrovně čtenářské gramotnosti,“ uvádí se ve zprávě ČŠI. Možnou útěchou může být skutečnost, že v porovnání s ostatními zeměmi OECD dosáhli naši žáci nadprůměrného výsledku.

Chytré mobily drtí tradiční knihy

Ke správnému porozumění obsahu textu přispívá jeho vhodný výběr. Pokud učitel, nejen českého jazyka, pracuje se srozumitelnými a aktuálními texty, které žáky inspirují, pak dosahují prokazatelně lepších výsledků. Stejně tak středoškoláci vítají v seznamu povinné četby k maturitě novější a modernější literaturu. Obtížně se sžívají s její podobou do konce 18. století. Jenže žáci málo a neradi čtou. Téměř třetina deváťáků a středoškoláků knihy vůbec nečte. Většinou se věnují jen učebním textům ve výuce. Dvě třetiny chlapců v 9. ročníku ZŠ nemají v oblibě čtení a necelá pětina přiznává, že jim dělá potíže. Obvykle „čtou“ jen na svém mobilu. K tradiční knize mají hodně daleko. Často jde o žáky se ztíženými socioekonomickými podmínkami rodinného zázemí. Nejhůř jsou na tom v Ústeckém a Karlovarském kraji. Nejlépe v Praze. Při každodenní „četbě“ na plné čáře vyhrávají chytré mobily a sociální sítě.

Jak pomáhají školy a učitelé

Obvykle nestačí písemný text pouze zběžně pročíst. Důležitá je možnost sdílet jeho obsah s jiným čtenářem, nejčastěji se spolužákem nebo učitelem. Šedesát procent žáků 5. třídy ZŠ uvedlo, „že si o tom, co přečetli, povídají s někým z rodiny“, méně než polovina se svými kamarády, spolužáky. Přitom každý čtvrtý žák se o četbě s nikým nebaví. Problém je, že u nás pravidelně čte jen pětina dospělých, což výrazně zhoršuje motivaci dětí. Výrazný vliv na čtenářskou vyspělost má škola a její učitelé, zejména češtináři. Bohužel ostatní pedagogové se této činnosti systematicky věnují jen okrajově. Většina učitelů považuje přístup své školy k rozvoji čtenářské dovednosti za koncepční. Do písemné podoby ji vypracovala sotva čtvrtina základní škol a jen necelá třetina středních.

Klíč k osvojování dalších dovedností

Mladší žáci dosahovali v celostátním šetření ČŠI lepších výsledků. Ubývá školáků, kteří pravidelně čtou různé literární žánry a kteří si umějí z obsahu pročtených děl pořizovat stěžejní myšlenky. Klasická kniha, jak ji známe, se v posledních letech dostává na okraj zájmu (nejen) mládeže. Je tomu tak i u maturantů. Dnešní žáci upřednostňují moderní digitální technologie. Obvykle „čtou“ na mobilu, tabletu a sociálních sítích. Čtenářská gramotnost přitom představuje spolehlivý klíč k osvojování si dalších dovedností
a schopností potřebných pro každodenní život. Její dosahovaná úroveň je spojována s rozvojem kritického myšlení, s uměním správně a včas se rozhodovat. Úspěšně se přibližovat ke svému životnímu cíli. (Tematickou zprávu ČŠI naleznete webu www.csicr.cz.)

TOR