Pokud se žák z „dobré rodiny“ těší do školy, utváří si přátelské vztahy se svými spolužáky a s učiteli, má téměř vyhráno. Dokáže lépe zvládat stresové situace
a snadněji se učí. V opačném případě žáci neprospívají a škola se pro ně stává trpěným místem. Vyplývá to z mezinárodní výzkumné studie o zdraví
a životním stylu dětí a školáků (HBSC).
● Mezinárodní studie s českou účastí
Výzkumný projekt HBSC zpracovává již od roku 1982, vždy ve čtyřletých cyklech, výsledky životního stylu, zdraví a chování teenagerů, žáků v 5., 7. a 9. třídách základních škol. Dnes zahrnuje osmačtyřicet zemí a regionů v Evropě a Severní Americe. Česká republika se zapojila do mezinárodní studie poprvé před třiceti lety. Naposled došlo ke sběru dat prostřednictvím dotazníku před dvěma roky. Vyplňovalo jej téměř patnáct tisíc žáků z 286 českých škol. Díky získaným zjištěním jsou k dispozici souborná data týkající se „zdraví, pohybové aktivity, obezity, zkušeností s drogami a alkoholem, trávení volného času a dalších témat u nejmladší generace v ČR“.
● Jak se naši žáci (ne)těší do školy
Do školy se u nás „skutečně těší“ pouze jeden z deseti žáků, což je nejhorší výsledek ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy. Současně platí, že téměř polovině chlapců a děvčat ve věku 11–15 let se ve škole „celkem líbí“. Zato čtyři děti z deseti „nechodí příliš rády“ do školy. Její neobliba roste s postupujícím věkem žáků. Propad oblíbenosti se u nás snížil za posledních patnáct let asi o polovinu. Ve srovnávací kategorii „moc se mi ve škole líbí“ jsme skončili na předposledním, čtyřiačtyřicátém místě. Mnohem lepší výsledky vykazují školáci v Rakousku, Dánsku a Norsku.
● Stres ve škole a narušené vztahy
Na špatné školní atmosféře se nepříznivě podepisují stres a psychické napětí, s nimiž se potýká téměř čtyřicet procent chlapců a více než polovina děvčat. Přitom neplatí, že tlak školních povinností, který se poslední léta zvýšil ze 42 % na 62 %, je jediný faktor způsobující stresové zátěže. Jejich příčinou je obava nadpolovičního počtu deváťáků spojená s volbou budoucího povolání. „Dalším nejčastěji uváděným důvodem stresu je fakt, že se děti musí učit věci, kterým nerozumí, a učitelé toho od nich očekávají příliš moc,“ objasňuje datový analytik Petr Baďura.
● Rozhodují vztahy mezi žáky a učiteli
Výsledky studie HBSC poukazují na nízkou úroveň vrstevnických vztahů mezi českými žáky. Necelá polovina je s nimi docela spokojena a usnadňuje jim pobyt ve škole. Ve srovnání s ostatními jsou na tom naši školáci dost špatně. Podobně jako mladí Poláci, Slováci a Maďaři. Mnohem horší je zjištění, že „jen polovina žáků 5.–9. tříd v České republice důvěřuje svým učitelům. Pouze dva z pěti si myslí, že jejich učitelům na nich záleží. S rostoucím věkem míra opory ze strany pedagogů výrazně klesá, až na polovinu. Zejména u dětí, které si příliš nerozumějí s rodiči. Ze zjištění ČŠI vyplývá, že „roli v hodnocení školního prostředí může hrát také socioekonomický status (SES) žáka, respektive rodiny, z níž pochází“.
● Schází vstřícnost některých učitelů
Podle Petra Baďury děti, které se necítí dobře v domácím prostředí a mezi kamarády, se jen následně obtížně vyrovnají s „nedostatkem opory“ ve vztazích se spolužáky
a učiteli. Patří obvykle k těm, které se škole vyhýbají a pociťují v ní nepříjemný tlak školních povinností. Právě u nich se často vyskytují „depresivní stavy, bolesti hlavy, stavy skleslosti, podrážděnosti či nervozity“. Mimořádně důležité je příznivé domácí prostředí a přirozená vstřícnost učitelů spojená se snahou pomoci a podpořit každého žáka, který to potřebuje. Studie HBSC zkoumá i další aktuální témata, jako například pohybové aktivity žáků, jejich nadváhu a obezitu, stravovací návyky, rizikové chování, kouření, konzumaci alkoholu a drog, šikanu a sexuální chování školáků. Získané výsledky se stávají obrazem oslabené kvality života naší dospívající mládeže. Současně přinášejí odpovědi na otázky, zda žijí zdravě, spokojeně a plnohodnotně. TOR
Zdroj: https://hbsc.cz
