Do školy by se měli žáci, ale i učitelé těšit. V třídní knize stále častěji přibývají (ne)omluvené hodiny. Nejen kvůli nemoci. Na nepřítomnost ve výuce se obvykle nabalují doprovodné negativní projevy chování.
● Pomáhá ministerská metodika
Nepřítomnost žáka omlouvá třídní učitel pouze pro nemoc nebo ze závažných rodinných důvodů. Pokud školák neusedne do lavice, nejpozději do tří dnů musí jeho zákonný zástupce doložit důvody. Právní předpisy je závazně nestanovují. Záleží na jejich znění ve školním řádu. Ten pamatuje na návodný postup spojený s výchovnými opatřeními
v případě opakované absence a záškoláctví. Podpůrnou pomůckou se stává aktualizované Metodické doporučení MŠMT k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování (2024).
● Záškoláctví je útěk za školu
Záškoláctví jako jednu z forem rizikového chování vyhodnocuje i Česká školní inspekce, a to z pohledu počtu navštívených škol. Ve výroční zprávě uvádí, že „záškoláctví řešila více než polovina škol“. Průměrná omluvená absence v základních školách v roce v 2022–2023 činila 117 hodin. Přitom každý žák měl v přepočtu jednu neomluvenou hodinu. Ve středních školách byla situace ještě horší (136/3,6 hodiny na žáka). Statistický průměr jen varuje. Horší je, že se ve třídě velmi často objevují školáci, kteří sesbírali hned několik stovek omluvených a desítky neomluvených hodin. „Záškoláctvím se rozumí taková neomluvená nepřítomnost žáka ve škole, a to i opakovaná, která je způsobena zpravidla úmyslně žákem nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu,“ uvádí ministerská metodika. Jeho formy jsou rozdílné. Rozlišujeme formu pravou, skrytou a interní, stejně jako impulzivní a plánovanou podobu chození za školu. Něco jiného jsou občasné pozdní příchody do výuky.
● Rozhoduje důsledná prevence
Každý žák je ze zákona povinen docházet do školy, dodržovat školní řád a plnit pokyny pedagogických pracovníků. Obdobné povinnosti mají i rodiče. Škola zpracovává
a vyhodnocuje preventivní opatření. Důležité je, aby zejména třídní učitel včas odhalil náznaky záškoláctví a včas je projednal s rodiči. Pomáhají mu, pokud je to možné, zástupci školního poradenského pracoviště, školní metodik prevence, případně psycholog či výchovný poradce. Absenci posuzuje třídní učitel. Většinou záleží jen na něm, jak získané omluvenky, nejednou smyšlené a nepravdivé, vyhodnotí a jak s nimi dále pracuje. Jde tedy o velmi subjektivní posuzování. Důležitá jsou pravidla, která si ve třídě, v souladu se školním řádem, společně s žáky nastaví. Soustavně spolupracuje
s ostatními učiteli a rodiči. Snad každá škola má vypracovaný postup v případech záškoláctví. Jeho součástí jsou konkrétní výchovná opatření. V krajnosti může dojít až
k vyloučení žáka ze školy nebo k odebrání sociálních dávek nezodpovědným rodičům. Žáka lze brát k zodpovědnosti v případě, kdy sám poruší své povinnosti. Vždy rozhoduje důvěrná znalost jeho rodinného a sociálního zázemí.
● Absence je škodlivá horečka
Podle vědce Dominika Dvořáka z Univerzity Karlovy nemusí být „záškoláctví z lenosti“. Vážnou roli může sehrávat přehlížená šikana, malá podpora rodičů, psychická zátěž a strach chodit do školy nebo osamělost a ztráta kamarádů. „Absence je něco jako horečka. Může se jí navenek projevit spousta problémů a potíží. Často je to varovný signál, že se něco děje, a měli bychom se příčinami zabývat,“ myslí si Dominik Dvořák (Aktuálně.cz). Rozsáhlá absence se obvykle projevuje ve zhoršení vzdělávacích výsledků žáků, v neklasifikování nebo opakování ročníku. Výuka nudí a jejich pobyt v lavici je málo snesitelný. Mnozí rodiče nejednou slepě ochraňují své dítě falešnými omluvenkami
a vůbec si neuvědomují, jak mu ubližují. Pravidelně navštěvovat školu je jedna ze základních podmínek úspěchu každého žáka. MAN