Otázka v titulku není přehnaná, ale zákon o platformové práci, který byl nyní poslán odborovým svazům do připomínkového řízení, tomu otevírá dveře.
Český právní system se letos musí vyrovnat s implementací evropské směrnice o platformové práci. EU přijala tuto směrnici hlavně proto, aby napravila právní nejistotu milionů lidí, kteří pracují pro nejrůznější platformy. V ČR jich působí přes 90, nejznámější jsou např. Uber, Bolt nebo Foodora, Wolt, DoDo či platformy pro alternativní taxislužby a mikromobilitu (sdílené koloběžky).
Hlavním důvodem je, že mnoho pracovníků je vedeno jako OSVČ, ačkoliv jsou platformou fakticky řízeni jako zaměstnanci. Směrnice zavádí „vyvratitelnou právní domněnku“, která má usnadnit jejich překlasifikování na zaměstnance, aby získali nárok na dovolenou, nemocenskou či minimální mzdu. Tedy ochranu, kterou zaměstnancům zajišťuje zákoník práce.
● Proč vzniká obava z legalizace a rozšíření švarcsystému?
Záměr evropské směrnice se v českém návrhu zákona, který dostaly odbory k připomínkám, úplně ztratil a jde zcela opačným směrem. Vše nasvědčuje tomu, že naopak pod záminkou implementace evropské směrnice a modernizace trhu chystá zásahy do zákoníku práce, které jsou podle odborů velmi nebezpečné a vyvolávají obavy z legalizace švarcsystému.
Vláda chce totiž v zákoníku práce úplně změnit definici postavení zaměstnance a nově definovat závislou práci. Dosud stojí závislá práce na čtyřech pilířích:
- osobní výkon,
- vztah nadřízenosti/podřízenosti,
- práce jménem zaměstnavatele,
- práce podle jeho pokynů.
Návrh definuje jen dva: nadřízenost/podřízenost a výkon práce jménem zaměstnavatele. Tím se dramaticky zužuje prostor, jak odlišit zaměstnance od OSVČ. To by znamenalo, že mnoho dnešních švarcsystémových vztahů by se stalo legálními. Jde o takové změny, které zcela bourají to, jak dosud stát chránil závislou práci před jejím zastíráním, a naopak umožňují firmám a institucím převádět lidi na OSVČ.
● Riziko prekarizace
Pokud by vládní návrh prošel, dopady na zaměstnance mohou být okamžité a drtivé. Každý, koho firma „dotlačí“ do práce na IČO, musí počítat se:
- ztrátou ochrany před okamžitým vyhazovem,
- zánikem garance minimální mzdy a příplatků,
- neexistencí limitů pracovní doby – práce „od nevidím do nevidím“ se stane normou,
- koncem práva na placenou dovolenou, nemocenskou či ošetřovné,
- ztrátou nároků na odškodnění při pracovních úrazech a nemocech z povolání,
- pádem do chudoby ve stáří kvůli minimálním odvodům na důchod.
ČMOS pracovníků školství a ostatní odborové svazy sdružené v ČMKOS zásadně odmítají, aby se ČR vydala cestou prekarizace práce — tedy práce bez ochrany zaměstnance, bez jistoty příjmu, bez nemocenské, bez dovolené.
Upozorňují, že stát má lidi v práci chránit, a ne otvírat dveře k legalizaci švarcsystému. Jde o šití zákonů na míru lobby platforem za cenu ohrožení zaměstnanců ČR!
● Jak se s implementací směrnice o platformové práci vyrovnalo například Rakousko, Německo nebo Dánsko?
Ani jedna země neoslabuje definici závislé práce kvůli platformám.Všechny země chrání zaměstnance před falešnou OSVČ — každá jiným způsobem.V těchto zemích se platformy přizpůsobují systému, ne systém platformám.Český návrh jde bohužel přesně opačným směrem.
● Co odbory požadují?
Odborové svazy upozorňují vládu, že prekarizaci práce a legalizaci švarcsystému neměla ve svém programovém prohlášení.
Naopak s velkou slávou ohlásila vznik elitního kontrolního komanda KOBRA 26 pro boj s nelegálním zaměstnáváním. Vše nasvědčuje tomu, že pod tlakem digitálních platforem připravuje legislativu, která dosavadní pojetí švarcsystému a závislé práce drasticky osekává a firmám otevírá dveře k legálnímu obcházení odvodů do státního rozpočtu.
Odborové svazy upozorňují, že i v době platforem, algoritmů a umělé inteligence zůstává člověk v práci stále tou slabší stranou. Flexibilita práce nesmí být vykoupena ztrátou jeho ochrany. Odborové svazy požadují zachovat stávající definiční znaky závislé práce, se kterými stabilně pracují soudy, a oddělit implementaci směrnice od změn zákoníku práce.
JANA KAŠPAROVÁ