Rámcový vzdělávací program pro základní školy v podobě, jak ho známe dnes, začal platit před čtrnácti lety. Za tu dobu se přežil a z řad pedagogů i odborné veřejnosti se stále častěji ozývají hlasy volající po jeho revizi.
Na tu nakonec došlo a zdá se, že RVP ZV v novém kabátě by měl odpovídat daleko více obrazu současné společnosti. V roce 2016 požádalo ministerstvo školství Národní ústav pro vzdělávání o návrh systému, jak k revizi přistoupit a jak by měla postupovat. „My jsme pak zpracovali postup, který bral v potaz i monitoring současného fungování či inspiraci zahraničními zkušenostmi. Od počátku jsme se snažili držet zásady, že nestačí navrhovat změny, aniž bychom mysleli na důsledky. Naše pojetí revize RVP pak ministerstvo školství schválilo v dubnu loňského roku,“ říká Lubomír Martinec, ředitel NÚV. Právě s ním jsme o proměňujícím se RVP hovořili.
V čem spočívají největší změny, kterých se RVP dočká?
Především by mělo dojít na jeho takzvané provzdušnění. Program by měl vést pedagogy k tomu, aby nenutili žáky učit se nepotřebnou látku, což často dělali hnáni dobře míněnou snahou naučit své svěřence co nejvíc. Místo toho by jim měli nabízet znalosti, které jim budou v životě užitečné a které využijí v praxi. V původním RVP se říkalo, co má žák umět, ale vymezení bylo široké, nejednoznačné. Jeho nová verze konkrétně sděluje, co má žák umět. V revidovaných RVP je vymezeno jakési jádro (asi 70 procent programu), tedy základ, který by měly školy zvládnout naučit průměrného žáka. A v těch zbývajících 30 procentech se skrývá prostor pro výuku, kterou si pedagog nastaví podle svých představ a potřeb žáků. Může ji věnovat například opakování a procvičování, ale také využití dobré praxe a exkurzím či projektovému vyučování.
Mění se rovněž uzlové body. Dříve za ně byly považovány 5. a 9. třída, po revizi jsou tyto body čtyři: 3., 5., 7. a 9. třída. Tyto body jsme zvolili nejen kvůli jakémusi zpřesnění, ale měly by napomoci lépe zvládnout situace, kdy děti mění během školního roku školu.
RVP budou existovat v elektronické podobě a jsou nastaveny tak, že když bude učitel chtít například zjistit, jaké jsou očekávané výsledky v matematice ve 3. třídě, nebude muset procházet nekonečné dokumenty, ale ‚vylistuje‘ si potřebnou kapitolu.
Kdy začnou revidované RVP platit?
Předpokládáme, že k 1. září roku 2019 budou mít školy k dispozici RVP pro český jazyk, cizí jazyk, informatiku a matematiku. Na konci roku 2019 by mělo dojít i na další vzdělávací oblasti, jako jsou „člověk a společnost“ zahrnující dějepis a výchovu k občanství nebo „člověk a příroda“, kde jsou kromě přírodopisu a zeměpisu i chemie a fyzika.
Rád bych, aby od prvních měsíců, kdy začnou upravené RVP platit, začaly fungovat v širší míře i mezipředmětové vztahy. Takže když se například žák v určitou dobu bude učit ve fyzice o vyjádření veličiny ze vzorce, měl by být již dostatečně připraven používat příslušný matematický aparát nebo by se o této látce měl dozvědět v matematice nejpozději ve stejnou dobu. I to je jeden z úkolů revize: vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj mezipředmětových vztahů.
Často se ozývaly výtky vůči RVP pro informatiku. Kritici zmiňovali, že potřebné změny přicházejí pomalu.
V revidovaném RVP pro tuto oblast došlo na větší dotaci hodin i na to, aby její výuka měla skutečný obsah a žáci se systematicky seznamovali nejen s informačními systémy a počítačem, ale také třeba s algoritmizací a programováním. Klademe důraz na to, aby vědomosti získané během hodin informatiky našly využití v dalších hodinách.
Jak takové revize RVP probíhají? A kdo je připravuje?
Pracuje na nich neuvěřitelných 43 skupin odborníků. Rád bych vyzvedl, že se jedná hlavně o učitele a zástupce vysokých škol, zaměstnavatelů, školských asociací či neziskových organizací. Zaměstnanci NÚV jsou v případě všeobecného vzdělávání hlavně koordinátory odborných skupin. Na počátku úprav byly podkladové studie, které shrnuly zkušenosti ze zahraničí, hlavně z okolních států, stanovily obsah a cíle předmětů a poskytly celkovou analýzu. Tyto studie byly provedeny spíše akademickou sférou a na jejich základě učitelé v pracovních týmech tvoří RVP.
Bude mít odborná veřejnost možnost se k upraveným RVP vyjádřit?
Pochopitelně. Postupně vyzveme pedagogickou veřejnost i zástupce organizací, jejichž činnost se školstvím souvisí, aby se vyjádřili například k tomu, jaké výsledky učení v návrhu postrádají, které z uvedených výsledků učení nemají být součástí jádra základního vzdělávání, zda navrhují nějaké posuny mezi jednotlivými uzlovými body, a uvítáme i jejich další doporučení.
Na začátku příštího roku připravuje ministerstvo školství otevření celospolečenské debaty formou otevřených konferencí v krajích. Chceme získat názory od těch, kteří budou s RVP pracovat, a zapojit je do procesu. Pro informování veřejnosti připravujeme internetové stránky i facebookový profil.
Romana SLANINOVÁ