Puberta je vznětlivé období mezi dětstvím a dospělostí. Hormonální a citovou bouři provázejí vzdor a obtížné sebeovládání. Odborníci se shodují v názoru, že se urychluje start dospívání. Zjitřené období puberty přináší dosud nepoznané tělesné proměny, ale i náročný zvrat v samotném mozku. Její dřívější nástup mění chování dnešních školáků.
● Za všechno může mozek
Věk dětí, jimž nedočkavě zaklepe na tělo i duši neohlášená puberta, se neustále snižuje. Před padesáti lety to bylo u dívek 13 let, u chlapců asi o rok později. Dnes nastupuje už o dva až čtyři roky dříve. Současný trend v pubertě vyvolává změny v chování dospívajících. Její přítomnost usměrňuje mozek vyvolávající psychické a zejména tělesné proměny. Hypofýza vytváří hormony, které řídí růst těla a spouštějí činnost pohlavních žláz. Trochu odlišný pojem je předčasná puberta vlivem genetiky nebo hormonálních poruch. Nastupuje výrazně dříve než u ostatní populace. Obvykle před 8. rokem u dívek a před 9. rokem u chlapců. Vyžaduje sledování, případnou léčbu, která zpomaluje nebo zastavuje pubertální vývoj.
● Co vyvolává předčasné dospívání
Předčasné a dřívější dospívání způsobuje vážné změny v chování a jednání již mladších žáků. Ne vždy příznivě ovlivňuje jejich práci a chování ve škole. Probíhá spontánní, bouřlivý rozvoj druhotných pohlavních znaků. Tělo sílí a mohutní, ale psychika zůstává pozadu. Proto obvykle nastávají výchovné potíže. Proto je důležité častěji sledovat změny ve vývoji dítěte. Puberta často zastihuje dospívající mládež a jejich rodiče nepřipravené. Rozhodují všímavost a podpora oslabeného pocitu školáků. Dnešní zrychlený nástup puberty usměrnil i covid, který zatlačil rodiče a jejich děti do uzavřeného
a „nevětratelného“ prostředí. Neblaze působí nadužívání mobilů a sociálních sítí. Škodlivý vliv sehrává nedostatečný pohyb dospívajících a jejich stále zvyšující se nadváha. Nežádoucí roli často sehrává nezdravá strava a výživa. Vyzrávání mladého člověka nepříznivě podněcuje prohlubující se stres, obavy a deprese v rodině, ale i ve škole.
● Modré světlo narušuje nejen spánek
Vědci se shodují v názoru, že uspíšený nástup puberty může vyvolávat i takzvané modré světlo vyzařované chytrými digitálními pomůckami. Brání tvorbě hormonu melatoninu
v mozku, který je klíčový pro plnohodnotný spánek. Způsobuje únavu a narušuje soustředění. Zvyšuje aktivitu mozku, což je přes den žádoucí, ale večer škodlivé. Probouzí syndrom „suchého oka“. Prohlubuje podráždění a bolest hlavy. Spánková ztráta
u dospívajících školáků oslabuje paměť, soustředění k učení a citovou stálost. Následně hrozí zmiňované riziko obezity. Nezdravý životní styl u dětí může vyvolat i zpožděnou nebo narušenou pubertu. Melatonin má ochrannou funkci a jeho potlačení večerním vysedáváním nebo poleháváním před obrazovkou poškozuje přirozenou cestu
k pohlavnímu zrání. Nepříjemné a škodlivé bývají psychosociální důsledky. Méně spánku pod tlakem sociálních sítí probouzí úzkost, oslabené sebevědomí a obtížnější zvládání pubertálního období.
● Přitahovat si štěstí do života
Dřívější dospívání u děvčat a chlapců s sebou přináší nejenom výchovné a vzdělávací nástrahy. Útočí na odolnost psychického zdraví a často je i zhoršuje. Navenek mohou pubertální děti vypadat dospěle, ale psychicky stále zůstávají na úrovni svého kalendářního věku. Ve třídě mohou předčasně vyspělé dívky vyvolávat nežádoucí pozornost mladších spolužáků. Všechno kolem nás zrychluje. Týká se to i uspíšeného dospívání. Role rodičů a učitelů se v tomto citově vypjatém a zmateném období proměňuje. Vyžaduje mnohem větší pozornost, všímavost, podporu a chráněný prostor pocitu osobního bezpečí. A na co by neměli rodiče pubertálního nedospělce zapomenout? „Motivuji své dítě, aby objevovalo, co mu v životě dělá největší radost,
a aby si pomocí takových činností pravidelně přitahovalo co nejvíce štěstí do života,“ vzkazuje Eva Marie Rybková, autorka projektu Jak si užít, a NE jen přežít pubertu svých dětí.
ROM