Barbora Charvátová (33) je blogerka, která píše recepty vhodné pro děti. Její blog je unikátní tím, že u každého receptu najdete tzv. dětská specifika, ve kterých se vždy snaží stručně a věcně informovat o tom, od jakého věku je jídlo pro dítě vhodné.
Co vás přimělo k tomu, založit si blog s recepty pro děti?
Jednoduše nedostatek inspirace. Blogů s recepty pro dospělé bylo spoustu, ale dětský téměř žádný. A pokud ano, šlo zpravidla o různé sladkosti a další nezdravá jídla, která dětem sice chutnají, ale z výživového hlediska nejsou ideální. Tak jsem se rozhodla udělat si inspiraci vlastní, podle mých hodnot, a začala jsem psát recepty ze základních surovin, s ohledem na kvalitu a poctivost při vaření, pro děti, ale i pro celou rodinu.
Přinášíte maminkám i nové, neokoukané recepty?
I když je to mnohdy těžké, snažím se, aby na blogu byly recepty právě jen takové – originální, nové, zkrátka moje vlastní. Recepty na tradiční jídla u mě tedy nečekejte, a pokud přece jen najdete třeba rajskou nebo koprovku, buďte si jistí, že jsem do ní „zašila“ suroviny, se kterými ji vaše maminka nejspíš nevařila.
I naše babičky měly recepty na správnou výživu, které pocházely z racionální výživy. Měly však zřejmě výhodu v tom, že nemusely kupovat bio potraviny.
Naše babičky měly podle mě tu výhodu, že nemusely tolik řešit kvalitu daných potravin. Bez ohledu na to, zda byly potraviny bio, či nikoliv, nepoužívalo se dříve zdaleka tolik barviv, aromat, konzervantů, trans-tuků a dalších „dobrot“, kterými se vyznačují potraviny současné. I běžný život vypadal trošku jinak – mnohem méně se sedělo u počítačů a daleko více se fyzicky pracovalo. K tomu si připočítejme rozšíření průmyslu, horší kvalitu životního prostředí – a máte svět, do kterého se rodí mnohem choulostivější děti, pro něž se pak kvalita výživy stává o to více podstatnou. Nejsem pro extrémy, snažím se stále zachovat zdravý selský rozum, ale pokud mohu něco ovlivnit pro svou dceru, tak se o to vždy budu snažit, a věřím, že takto to má nastaveno mnoho maminek, ať už žijí v jakékoliv době.
Je to pravda, že některé dětské bio potraviny se mnohdy příliš neliší od potravin z běžných obchodů?
Obecně nemám ráda označení „dětské“ na jakýchkoliv potravinách, ať už jsou bio, nebo ne. Takové výrobky totiž zpravidla nepodléhají žádné legislativě a onen kouzelný nápis „dětský“ je jen líbivou pastí na rodiče. Dětská šunka obsahuje méně masa než kdekterá dospělá, v dětském čaji jsou tytéž bylinky, jen cena je vyšší. Doporučuji vždy číst složení produktů, ne jen to, co hlásá titulní obal. V bio kvalitě nakupuji spíše základní potraviny – jako například maso, vejce či mléko, kde vidím význam v tom, jak se výrobce k potravinám a jejich původu chová. Chci mléko či maso od krávy, která se pásla na louce, chci vejce od slepice, která se mohla volně pohybovat, a chci podporovat udržitelný systém zemědělství. Pokud koupím bio sušenku, která je plná cukru, byť byl bio, měla bych zdravým selským rozumem chápat, že zdravá potravina to nikdy nebude, ať už obal hlásá cokoliv.
Jaké potraviny by třeba školní děti neměly vůbec konzumovat a proč?
U školáků nerada vidím limonády a energetické nápoje. Obrovské množství cukru (až 32 kostek cukru v lahvi coly), který děti nemají šanci spálit, a v případě energeťáků pak kromě obezity škodí i srdci a mozku.
Kromě téhle virtuální části vašeho života ještě jezdíte po celé republice s přednáškami na téma dětského stravování.
Ano, zde tuto problematiku rozvádím podrobněji. Setkávám se především s maminkami a bavíme se o tom, jak má vlastně jídelníček malého dítěte vypadat, proč děti některé potraviny nesmí a jak zajistit, aby se jim dostalo skrz jídlo vše potřebné.
A hovoříte o správném stravování i s dětmi samotnými?
Jako lektorka jezdím po školkách, školách a dalších školských zařízeních v rámci programu, ve kterém se snažíme děti zábavnou a hravou formou získat pro zdravý životní styl. Program je rozdělen podle věku dětí tak, aby se nenudily a něco naučily. S těmi ve školce třeba tancujeme a zpíváme, s těmi na druhém stupni si vaříme zdravá jídla přímo v kuchyňkách.
Rychlé občerstvení je u rodičů i dětí velice oblíbené. Myslí na to podle vás i jejich provozovatelé?
Podle mě jen absolutně výjimečně. Neměla bych jim to ale za zlé, nabídka vždy odpovídá poptávce, a v tomto případě jsou to rodiče, kdo ji určují.
Co mohou nevhodné potraviny dítěti způsobit?
Na to neexistuje jednoduchá odpověď, škála možných následků je opravdu široká. Pokud pominu nevhodné návyky v podobě konzumace nadměrně sladkých či naopak slaných potravin a riziko obezity či kardiovaskulárních onemocnění, u nejmenších dětí lze nesprávnou stravou pokazit i mnoho dalšího a často se jedná o následky, které se neprojeví hned, ale třeba až v dospělosti. I mnohé pro nás dospělé zdravé potraviny jim mohou ublížit – například ty s vysokým obsahem bílkovin, které neumí dětské ledviny ve větším množství zpracovávat.
Od jakého věku je pro dítě vhodné konzumovat jídlo z konzerv či těchto oblíbených fast foodů?
Skoro bych řekla, že toto je více otázka přístupu než nějakých tabulek. Traduje se poučka, že dítě od roka může vše. V rozumné míře asi ano, na druhou stranu zas, proč pospíchat s potravinami, které nám toho příliš nedávají?
Jste velice úspěšná v různých anketách, pochlubte se.
Jako kuchařka mám nejraději „své brambory“, to jsou 4. místa v anketách Blogerka roku (2016, 2017), Mamablog roku (2018) a Foodblog roku (2016). Mám i jedno stříbro z Mamablogu roku 2016. Daleko víc mě ale těší to, že maminky moje recepty vaří, chodí na přednášky a můj první díl kuchařky se úspěšně prodává už více než dva roky.
Jaké máte do budoucna pracovní i soukromá přání?
Moje soukromé přání je spokojená a zdravá rodina. Z pracovních snů bych si moc přála úspěch druhého dílu kuchařky Máma v kuchyni, který vychází letos na podzim.
Eva ROKYTOVÁ
Foto: Marcus SAWO