Narůstající počet dětí s vadami řeči komplikuje jejich nástup do školy. Podle průzkumu Sdružení ambulantních specialistů se letos u zápisů do prvních tříd objeví až polovina předškoláků s vadou řeči. V mnoha případech to může znamenat odklad školní docházky. Odborníci upozorňují na nutnost včasného řešení, které by mohlo těmto situacím předejít.
České děti patří v Evropě k nejstarším prvňáčkům. Důvodem jsou časté odklady nástupu do školy, které se týkají více než pětiny dětí. Jedním z faktorů je právě nezralost v oblasti řečových dovedností. Podle klinické logopedky Jitky Kaulfuss by rodiče neměli čekat až do předškolního věku dítěte. „K logopedovi je užitečné objednat dítě už třeba ve třech letech, vidí-li rodič podstatné rozdíly v jeho řečových schopnostech oproti vrstevníkům,“ doporučuje.
● Povinný screening jako řešení?
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že včasná diagnostika je klíčová. Předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbora Richterová říká: „Ideálním řešením by bylo zavedení povinného screeningu jazykových a řečových poruch mezi druhým až třetím rokem dítěte.“
Zdůrazňuje také význam prevence a včasného odhalení problémů. Není ojedinělé, že k logopedovi přijde rodina s téměř šestiletým dítětem s vysvětlením, že mu nejdou jenom hlásky L, R a Ř. „Logoped ale při komplexním vyšetření zjistí, že má například také obtíže ve výbavnosti slov, vyprávění, vnímání zvuků řeči, tedy symptomatiku vývojové dysfázie, nebo jsou v projevu lehké náznaky neplynulosti, tedy koktavosti, dítě není emocionálně nebo pracovně zralé, a přitom má za půl roku nastoupit do školy,“ vysvětluje.
● Rodiče jako klíčový faktor
Důležitou roli při podchycení řečových vad hrají rodiče. „Pomoc logopeda je potřeba vyhledat zejména v případě, že dítě nemluví, mluví nápadně méně než jeho vrstevníci nebo mluví svojí vlastní řečí. Dále tehdy, kdy dítě nerozumí tomu, co mu sdělujeme. Pomoc logopeda bych doporučila také v případě, kdy je motorika mluvidel (pohyblivost jazyka, rtů, dýchání) nedostatečná. Pokud dítě zadrhává, je vyšetření klinickým logopedem nutné,“ upozorňuje Jistka Kaulfuss.
Současně dodává: „Kromě toho doporučuji průběžně a neustále rozvíjet řeč dětí přirozenou cestou v rodině, ať už společnými sportovními či domácími aktivitami, nebo čtením pohádek. To všechno pomáhá zlepšit výslovnost, vyjadřovací schopnosti a obohacuje slovní zásobu dítěte. Využít lze také logopedická cvičení. Mnoho jich je i v názorné podobě videa dostupných on-line. Zkuste například projekt Hláskování s Lipánkem, kde můžete trénovat s dětmi zábavnou formou.“
Zásadní je také každodenní rozvoj řečových schopností v rodinném prostředí. „Děti, kterým se pravidelně čte nebo jim rodiče vypráví příběhy, často chápou souvislosti a slova mnohem lépe. Také nabírají bohatší slovní zásobu, což může pomoci právě i při nástupu do první třídy,“ uzavírá Jitka Kaulfuss.
Podle odborníků by proto rodiče měli věnovat větší pozornost rozvoji řeči dětí od útlého věku a v případě potíží neváhat vyhledat odbornou pomoc.
RED + Beaufort