Zdravější obědy, méně cukru, více zeleniny – to zní jako vítaná změna. Ale co když za tím stojí stres v kuchyni, vyšší náklady pro rodiče a nejistota, zda děti nová jídla vůbec přijmou? Od září 2025 vstoupila v platnost největší reforma školního stravování za posledních třicet let. Ministerstvo školství slibuje revoluci na talířích, odborníci mluví o investici do zdraví, ale školní jídelny varují před praktickými problémy. Co všechno se mění, kdo reformu vítá a kdo se jí obává? A jak se dotkne právě vaší školy?
Co se mění
Nová vyhláška přináší zásadní změny: vegetariánský den jednou týdně, méně cukru a soli, více zeleniny, luštěnin a ryb, zákaz slazených nápojů, nutriční hodnocení jídelníčků a povinné školení kuchařek. Podle ministra školství Mikuláše Beka má reforma přiblížit školní obědy moderním výživovým doporučením a pomoci dětem budovat zdravý vztah k jídlu.
● Jaká mají být pozitiva
- Zdravější složení jídelníčků: více zeleniny, luštěnin, ryb, méně cukru a soli.
- Zavedení vegetariánského dne a popř. bezmasé varianty oběda.
- Podpora lokálních dodavatelů a čerstvých surovin.
- Nutriční hodnocení jídelníčků a metodická podpora pro jídelny.
- Možnost donášky vlastní stravy pro děti se specifickými potřebami.
- Reforma v souladu s Národním kardiovaskulárním plánem ČR 2025–2035.
● Rizika na která se upozorňuje
- Zvýšené náklady pro rodiče, zejména u nízkopříjmových rodin.
- Obavy z vyššího množství vyhazovaného jídla kvůli neoblíbeným surovinám.
- Nedostatek personálu a nutnost přeškolení kuchařek.
- Zvýšená administrativní zátěž možná i potřeba aktualizace softwaru ve školách.
- Nedostatečné pilotní testování na malém vzorku jídelen.
- Riziko, že bez dostatečné podpory zůstane reforma zčásti na papíře.
● Co říkají lidé z praxe
„Vařit bez soli, bez cukru, s luštěninami a zeleninou, kterou děti často odmítají… to není jen změna jídelníčku, to je úplně jiný způsob práce,“ říká Marie Kovářová, vedoucí školní jídelny na základní škole v Brně. Menší školy hlásí problémy. Chybí personál, vybavení, čas. Kuchařky se musí přeškolit, zvládnout nové recepty, počítat nutriční hodnoty – a přitom uvařit stovky porcí.
Zástupci Asociace společného stravování (ASPOS) varují: rodiče si za obědy připlatí, zatímco děti budou nové pokrmy vyhazovat. Předseda Adam Kilberger kritizoval nedostatečné testování reformy a upozorňuje na riziko vyšší administrativní zátěže i nedostatek personálu.
„Naše kuchařky nejsou nutriční specialistky. Jsou to ženy, které vaří srdcem, ale teď po nich chceme, aby byly zároveň dietoložkami, manažerkami a technoložkami,“ říká Jana Hrušková, předsedkyně Asociace školních jídelen (zdroj iDNES.cz).
● Přínos pro děti na prvním místě
V době, kdy roste počet dětí s nadváhou, je snaha o změnu jídelníčků logická. Jenže úspěch bude záviset na tom, jak dobře stát podpoří ty, kteří ji mají uvést do praxe – kuchařky, vedoucí jídelen, ředitele škol.
Ministerstvo školství slibuje metodickou podporu, školení, dotace na modernizaci kuchyní a jasná pravidla. Reforma má být podle resortu nejen nutná, ale i realizovatelná – s pomocí webinářů, seminářů a podpůrných materiálů.
Změna stravování však není jen o receptech. Je to změna kultury, přístupu, komunikace s rodiči i dětmi. Pokud se podaří zapojit všechny aktéry, může přinést dlouhodobý efekt. Pokud ale zůstane jen u vyhlášky a dobrých úmyslů, hrozí, že se z ní stane další nedotažený plán. A to by byla promarněná příležitost, která by českým dětem neprospěla.
RED