Splní mistrovská zkouška očekávání?

 

Mistrovská zkouška – slovní spojení, jež svým, zatím skrytým obsahem vzbuzuje řadu očekávání. Položili jsme proto několik otázek kompetentním odborníkům, jejichž odpovědi snad její náplň a očekávané výsledky objasní.

  1. Bylo by podle Vašeho názoru dobré zavést mistrovskou zkoušku? Pokud ano, proč?
  2. Pro koho by byla určena, po jaké době by ji uchazeč mohl skládat, kde by se skládala, co by měla ověřovat, k čemu by jejího nositele opravňovala? Mohl by například získat živnostenský list?
  3. Kdy by bylo reálné mistrovskou zkoušku zavést?

Oddělení vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství:

Ad 1) Projekt Mistrovská zkouška – systém, který odstartoval loni v listopadu, umožní absolventům učebních oborů pokračovat v dalším vzdělávání a získání mistrovské kvalifikace, která může pozitivně ovlivnit perspektivu pozice na trhu práce. Mistrovská kvalifikace bude zároveň garancí kvality dovedností, kterými její nositel, tedy řemeslník, disponuje, a přispěje tak k větší atraktivitě řemeslných oborů. V těchto aktivitách úzce spolupracujeme s cechy Hospodářské komory ČR.

Ad 2) Téma mistrovské zkoušky je v současnosti řešeno formou dvou projektů financovaných z operačního programu Zaměstnanost:
1. Projekt „Mistrovská zkouška – systém“ realizovaný Národním ústavem pro vzdělávání má za úkol systémově zavést mistrovskou zkoušku do vzdělávací soustavy, konkrétně by tento projekt měl řešit pravidla, procesy a metody, tvorbu kvalifikačních a hodnoticích standardů pro jednotlivé mistrovské kvalifikace, jim odpovídající vzdělávací programy a učební texty. Projekt byl spuštěn k 1. 11. 2017 a měl by být ukončen 31. 10. 2021. Konkrétní podoba a průběh zkoušky jsou nastíněny zde: http://www.nuv.cz/projekty/mizk.

  1. Na uvedený systémový projekt by měla navazovat pilotní implementace fungování systému, která bude zahrnovat například přípravu lektorů, zkušebních komisí a realizaci vlastních kurzů a samotných mistrovských zkoušek formou pilotáží.
  2. Možnost získat živnostenský list u řemeslných živností lze v současné době na základě souhrnu všech zkoušek z profesních kvalifikací, které tvoří úplnou profesní kvalifikaci, nebo získáním výučního listu pro odpovídající řemeslo. Mistrovská zkouška by měla být kvalitativní nadstavbou výše uvedeného, přičemž v současné době je předpokládanou podmínkou jejího složení pětiletá praxe.

Ad 3) Tuto otázku budeme intenzivně diskutovat ve vazbě na zkušenosti s probíhajícím nastavením systému.

Jiří ZAJÍČEK, předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA

Mistrovská zkouška je často skloňované téma a hodně se o ní hovoří. Jen mám dojem, že si pod tímto pojmem každý představuje něco trochu jiného. O tomto tématu se začalo hodně diskutovat po zavedení společné části maturitní zkoušky. U některých oborů vzdělávání došlo k výraznému nárůstu počtu žáků, kteří u maturitní zkoušky neuspěli. Šlo především o obory nástavbového studia a některé učební obory. Proto některé úvahy vedly i směrem k možnosti nahradit maturitní zkoušku v některých učebních oborech zkouškou mistrovskou. To by ale znamenalo také poměrně významné změny v oblasti legislativy a v oblasti terciárního vzdělávání tak, aby vznikly mimo vysokých škol s „akademickou“ orientací také vysoké školy s „profesní“ orientací, na kterých by mohli studovat právě absolventi středních škol s mistrovskou zkouškou. Také živnostenský zákon pro některé živnosti vyžaduje maturitní zkoušku, kterou by teoreticky v některých případech mohla mistrovská zkouška nahradit.

Tímto směrem se ale dál příprava zavedení mistrovské zkoušky neubírala. Šlo by o velmi významný zásah do vzdělávací soustavy, který by bylo nutné důkladně zvážit a prodiskutovat.

 

Momentálně nemá být mistrovská zkouška součástí počátečního vzdělávání, ale má jít o ověření informální a neformální kvalifikace zkouškou podle hodnoticího standardu dle zákona 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Některé hodnoticí standardy jsou již připravovány.

Otázkou ale je, zda najdeme pro vykonání této zkoušky nějaké zájemce a zda je dokážeme pro vykonání zkoušky vhodným způsobem motivovat. Zde jsem poněkud skeptický. Dosud postrádám provázanost mistrovské zkoušky s další legislativou. Jaké reálné výhody přinese tato zkouška zájemcům, kteří ji budou absolvovat? To zatím není zcela jasné. Skládat by ji mohli absolventi učebních oborů po několika letech praxe, a to před autorizovanou osobou (v rámci NSK). Zkouška by měla garantovat určitý stupeň kvality jejího absolventa. Žádné další výhody však zatím podle stávající legislativy nepřináší. Zda živnostník s mistrovskou zkouškou bude potenciálními zákazníky více žádaný než ten, který ji nemá, je velice diskutabilní. Pokud tedy má být tento projekt životaschopný, musíme hledat další provázanost s platnou legislativou. Bez toho budeme obtížně hledat zájemce o složení mistrovské zkoušky.

Karel DVOŘÁK, předseda Sdružení učňovských zařízení

Od samého počátku, kdy byla tato myšlenka – zavedení mistrovské zkoušky – vyslovena, jsme já i Sdružení byli proti. V žádném případě by mistrovská zkouška nenahradila maturitu. Představa, že studentům, kteří neuspějí u maturity, nabídneme mistrovskou zkoušku, a tím vylepšíme postavení učňovských škol, je mylná. Pokud student maturitu chce, musí pro to něco udělat. Nestačí být pouze přijat na obor s maturitní zkouškou. Chce to také práci od samotných žáků. Ze své více jak pětatřicetileté učitelské praxe to dokážu posoudit. Kdo nechce, nedělá. A rodiče, místo aby si na své dítě došlápli, přijdou si do školy stěžovat na učitele, že neumí učit. Takže cesta „usnadňovat a vymetat dětem cestičky“ je špatná cesta, cesta, která nikam nevede.

Názor, že se máme v tomto směru inspirovat Německem, nelze přijmout. Německé učňovské školství je založeno na zcela jiných principech, které u nás nemáme. Nelze tedy převzít jen mistrovskou zkoušku. Navíc, lakonicky řečeno, papír ještě nikdy nezaručil kvalitu práce. Kdo absolventům mistrovské zkoušky zaručí, že je budou zákazníci o to více vyhledávat? Pokud je student šikovný, uplatní se, ve firmě postupuje, případně jako živnostník má dostatek klientů. Papír, znovu opakuji, mu nic takového nezaručí. A to už odhlížím od úvahy, že by se případný zájemce o mistrovskou zkoušku měl zhruba po třech až čtyřech letech vrátit zhruba na půl roku do školy, aby si zopakoval důležité znalosti. Teprve poté by mohl být ke zkoušce připuštěn. Kdo ho, případně jeho rodinu bude po tu dobu živit?

Takže, pokud to shrnu, mistrovská zkouška ani nenahradí maturitu, ani nám nové žáky do středních odborných škol nepřivede a současnou situaci nezmění.

Roman POMMER – viceprezident Hospodářské komory ČR  

Ad 1) Určitě, a to ale tak, jak si přeje členská základna HKČR v našich začleněných spolcích (to jsou řemeslné cechy, svazy, asociace). Mistrovskou zkoušku musí složit osoba, které se potom bude moci říkat mistr řemesla toho oboru, ve kterém mistrovskou zkoušku složí. Mistrovská zkouška musí být součást dalšího vzdělávání občanů a v žádném případě ne ve stavu počátečního vzdělávání.

Ad 2) Pro fachmany ve svém oboru, pro ty, kdo umí své řemeslo, svoji profesi lépe a kvalitněji než normální živnostník s výučním listem a následně živnostenským listem.

A po jaké době by ji uchazeč mohl skládat? Tady je doba složitá, měl by si ji uchazeč moci složit v momentě, kdy bude ovládat své řemeslo na 100 procent. Hospodářská komora souhlasí s MŠMT, že by se uchazeč mohl přihlásit o složení mistrovské zkoušky minimálně za 5 let praxe po vyučení v oboru nebo složení profesních kvalifikací dle NSK.

Kdo by zájemce o zkoušku zkoušel? Uchazeč by složil zkoušku dle vytvořených profesních mistrovských kvalifikací v soustavě NSK u autorizované osoby, kterou musí být Hospodářská a agrární komora ČR. Právě tato právnická osoba ze zákona má ve své členské základně profesní řemeslné cechy, svazy a asociace, které by garantovaly odbornost uchazeče. Vlastní zkouška by se skládala na určené odborné střední škole (dříve „učňáku“) právě u zkušební komise, která by se skládala ze členů cechu, školy a Hospodářské komory.

A co by měla ověřovat? Samozřejmě stoprocentní znalost uchazeče v oboru, jednoduché právní a ekonomické parametry, vedení kolektivu, případně vedení učňů, předávání zkušeností mladým, ale hlavně by měla ověřovat „majstrštych“, který vytvoří uchazeč. To znamená, že musí garantovat kvalitu jeho odvedené práce.

K čemu by jejího nositele opravňovala? V první řadě by to byla známka jeho kvality. Spotřebitel by si měl uvědomit, že pokud mu zakázku provede mistr řemesla, má jistotu, že bude vše OK. To znamená ochrana spotřebitele před nekvalitní prací. V momentě, kdy bude v ČR potřebné množství nositelů titulu mistr řemesla (podotýkám zde, že prosazujeme tento titul na osobu, ne na firmu), tak je možno tyto osoby použít při zakázkách jako jednu z důležitých podmínek pro jistotu kvalitně odvedené práce. Mistrovská zkouška by měla být nadstavbou živnostenského listu. V několika zemích je podmínka, že právě jenom nositel titulu může získat živnostenský list, ale toto v České republice Hospodářská komora neprosazuje.

Ad 3) Mistrovská zkouška měla být zavedena již dávno. Ale než ji zavést špatně, tak raději si počkat do období, kdy mistrovská zkouška bude nějakým způsobem uzákoněna. Momentálně Hospodářská komora musí souhlasit s variantou 2021, kdy skončí projekt Mistrovská zkouška – systém. Ale vlastní zkoušky mohou probíhat již v následujících dvou letech. Platnost zákona by se mohla datovat k 1. lednu 2021.

Jaroslav HANÁK, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Mistrovská zkouška není nic nového. Jedná se o adaptaci stovky let dobře fungujícího sytému na nové podmínky. Když se dříve chtěl někdo stát mistrem svého oboru či řemesla, musel dokázat své odborné dovednosti, schopnost vést lidi a v neposlední řadě i mezinárodní zkušenosti. To vše dávalo jeho práci záruku kvality a trvanlivosti. Snahu znovuobnovit tovaryšský a mistrovský systém, samozřejmě založený na postupech a požadavcích současnosti, proto hodnotím jako správný krok.

Obnovení mistrovských zkoušek by také mohlo omezit „honbu za tituly“. Mohlo by i pomoct nahradit mnohdy nesmyslné požadavky, které nyní lidé potřebují, aby si mohli zřídit živnost nebo zahájit podnikání.

Svaz průmyslu a dopravy se intenzivně věnuje technickému vzdělávání. Od loňského roku úspěšně běží v Moravskoslezském kraji pilotní projekt, který zavádí prvky duálního vzdělávání do škol. V následujících letech ho hodláme rozšířit i do ostatních regionů České republiky.

 

Olga ŠEDIVÁ