Současný společenský vývoj představuje pro učitele i jejich svěřence velkou zkoušku. A to na mnoha frontách. Jednou z nich je pochopitelně distanční výuka a s ní související práce s moderními technologiemi. Tím spíše jsou zajímavá a aktuální zjištění, která přinesl rozsáhlý výzkum odborníků z olomoucké Univerzity Palackého.
Výzkumná práce Kamila Kopeckého a René Szotkowskiho Český učitel ve světě technologií se zaměřuje na aktuální téma, tedy na situaci, kdy byla velká část škol nucena přejít z prezenční výuky do online prostředí. Je o to cennější, že sběr dat probíhal od února do června letošního roku, takže stihl zaznamenat postoje a zkušenosti pedagogů z měsíců, kdy byli postaveni před zcela nečekanou výzvu v podobě on-line výuky, na kterou se přecházelo bez předešlých zkušeností.
„Zaměřujeme se v ní na české učitele ve světě technologií, zjišťujeme, jak se učitelé v této oblasti orientují, jak jednotlivé technologie využívají, jak sami sebe ve vztahu k nim hodnotí, jak je vnímají, jaké jsou v používání technologií rozdíly mezi jednotlivými stupni apod. Věnujeme se však také bezpečnosti – zajímá nás, zda jsou technologie ve školách využívány bezpečně, jak mají školy zabezpečeny své počítače a sítě, zda musí čelit bezpečnostním hrozbám,“ představují svůj průzkum oba autoři.
Jak se vidí učitelé
Do výzkumu se zapojilo celkem 2165 pedagogů (74 procent z nich byly ženy) z celé České republiky ve věku 21 až 78 let, přičemž dosažený věkový průměr necelých 48 let odpovídá průměru, který je na našich školách běžný. Nejvíce respondentů pocházelo z Prahy (15,1 %), Jihomoravského kraje (12,52 %), Moravskoslezského kraje (11,78 %) a Středočeského kraje (10,85 %).
Otázky se snažily zjistit jejich vlastní zkušenosti s používáním technologií, postoj k nim a jejich používání ve škole. Důležité bylo rovněž vlastní sebehodnocení učitelů ve vztahu k technologiím. Více než polovina respondentů se považuje za běžného uživatele digitálních technologií (66,24 %), čtvrtina za pokročilého uživatele (26,19 %) a část dokonce za experta (3,83 %). Pouze 3,51 % na sebe pohlíží jako na začátečníka.
Bakaláři vedou
Digitální technologie – především pak nejrůznější online nástroje a služby – běžně slouží jako nástroje pro komunikaci s žáky a rodiči. Tradičně školy nejvíce využívají e-mail (82 %), webové stránky školy (53,5 %) či SMS a MMS (31 %), stále více jsou ale ke komunikaci využívány různé druhy messengerů a sociálních sítí. Online nástroje pak učitelé využívají především k průběžné komunikaci s žáky (84 %), zadávání domácích úkolů (73 %), procvičování učiva (57 %), sdílení odkazů na zajímavé webové stránky (56 %), sdílení učiva (52 %) nebo prezentaci třídních aktivit (23 %).
IT technologie používají učitelé také ke kontaktu s rodiči, nejčastěji k běžné komunikaci (88 %), ale také ke sdílení informací o mimořádných situacích týkajících se školy (56,3 %), ke klasifikaci žáků (43,37 %) a ke zprávám o třídních a školních akcích (43,09 %).
Učitelé rovněž potvrdili, že využívají nejrůznější školní informační systémy. Dominuje systém Bakaláři, který využívá téměř 60 procent z nich, následuje Škola OnLine (12 %) a Edookit (6,5 %). Téměř 86 procent pedagogů se ke školním informačním systémům připojuje i z domova.
Intenzivní distanční výuka je ideálním prostředím pro využívání Learning Management Systems, tedy systémů pro řízené vzdělávání. Ty zatím používá méně než polovina účastníků výzkumu (41,5 %). Častější je jejich využití ve středních školách (60 % dotázaných středoškolských pedagogů) .
Bezpečnost a podvody
S každodenním používáním moderních technologií souvisí pochopitelně i otázka on-line bezpečnosti. Při zabezpečování počítačů v rámci počítačové sítě škol se například velmi často zapomíná na zabezpečení učitelských počítačů, protože pouze 45 procent učitelů potvrdilo, že mají počítače zabezpečeny proti nevhodnému obsahu z internetu (především proti pornografii). Více než 23 procenta učitelů uvedlo, že počítače proti nevhodnému obsahu zabezpečeny nemají, čtvrtina učitelů si pak myslí, že počítače zabezpečeny jsou, ale osobně to neprověřovali.
Minulé měsíce znovu potvrdily, že IT technologie jsou dobrý sluha, ale lze jich také velmi snadno zneužívat, například během vyučování. To potvrdilo téměř 42 procenta dotázaných učitelů. Téměř polovina z nich je ovšem přesvědčena, že k podobným podvodům nedochází, nicméně se nabízí možnost, že se kantoři o podvodech svých žáků ještě nedozvěděli. Nejčastější formou podvádění je opisování z mobilů nebo chytrých hodinek, běžné je také fotografování testů a písemných prací.
Romana SLANINOVÁ