Jak se Češi dívají na společné vzdělávání dětí? Pravidelné šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd (CVVM) z druhé poloviny srpna 2025 ukazuje, že názory veřejnosti jsou rozmanité – a někdy i překvapivé. Většina lidí například nemá problém s tím, aby se v jedné třídě učily děti z různých sociálních vrstev, zdravotní postižení je pro mnohé stále bariérou.
Sociální rozdíly? Ano. Handicap? Spíše ne
Pro začlenění dětí z chudých rodin do běžných tříd je 96 % respondentů, u dětí z bohatých rodin 93 %. Na opačném konci spektra stojí děti s mentálním postižením – jejich inkluzi odmítá 72 % veřejnosti, souhlasí jen 23 %. U dětí se zrakovým či sluchovým postižením jsou názory vyrovnanější (53 % pro, 42 % proti), zatímco tělesné postižení veřejnost vnímá tolerantněji – více než tři čtvrtiny lidí souhlasí s jejich začleněním. Společné vzdělávání mimořádně nadaných dětí podporuje 70 % Čechů, ale více než čtvrtina je proti. Inkluzi cizinců a romských dětí podporuje přes tři čtvrtiny respondentů.
Jaké školy Češi chtějí?
Průzkum ukázal, že veřejnost preferuje pestrou nabídku škol. Největší podporu mají speciální školy pro děti se středně těžkým a těžkým mentálním postižením (87 % pro), stejně jako praktické školy pro děti s lehčím postižením. Oblíbené jsou i základní školy s rozšířenou výukou a víceletá gymnázia. To naznačuje, že úplná inkluze je pro českou společnost stále vzdálená.
Postoje k opatřením ve školství
Průzkum se zaměřil také na devět konkrétních opatření.
Nejvíce podporovaná jsou:
- Povinný poslední rok předškolní docházky – 84 % pro, 10 % proti.
- Vyhrazené místo v MŠ pro děti starší dvou let – 72 % pro.
- Jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory – 66 % pro.
- Bezplatné předškolní vzdělávání – 64 % pro.
Naopak nejméně populární je:
- Prodloužení povinné školní docházky na 10 let – jen 33 % pro, 59 % proti.
- Povinná maturita z matematiky – 38 % pro, 57 % proti.
Sociodemografické rozdíly: kdo inkluzi podporuje?
Postoje k inkluzi nejsou jednotné – liší se podle věku, vzdělání, pohlaví i spokojenosti se životem.
- Věk: S rostoucím věkem klesá podíl lidí, kteří souhlasí se začleňováním dětí s mentálním postižením. Nejmladší skupina (15–19 let) paradoxně nejvíce odmítá inkluzi dětí s tělesným postižením (42 % proti) a často volí odpověď „nevím“.
- Vzdělání: Vysokoškoláci častěji podporují inkluzi cizinců, romských dětí a dětí z bohatších rodin, ale častěji odmítají začlenění mentálně postižených.
- Pohlaví: Muži častěji vyjadřují rozhodný souhlas, ženy jsou zdrženlivější.
- Spokojenost se životem: Lidé spokojení se svým životem inkluzi podporují více.
Deset let na ZŠ? Většině lidí to vadí
Průzkum se zaměřil i na postoj Čechů k některým opatřením ve školství. „Vůbec nejméně populárním opatřením je někdejší návrh ministra školství Mikuláše Beka (STAN) z roku 2023 na prodloužení povinné školní docházky na deset let,“ uvedli výzkumníci.
Nejčastěji Češi souhlasí s povinným posledním rokem předškolní docházky, pro je 84 procent respondentů, proti desetina. Zhruba tři čtvrtiny lidí souhlasí také s vyhrazením míst v mateřské škole pro každé dítě starší dvou let. Pro jednotnou přijímací zkoušku na maturitní obory středních škol je 66 procent lidí. Zavedení povinné maturity z matematiky nepodporuje 57 procent respondentů, pro zavedení je 38 procent.
Co z toho plyne?
Česká veřejnost inkluzi vnímá selektivně – sociální rozdíly jí nevadí, zdravotní handicap ano. Podpora speciálních škol zůstává vysoká, což naznačuje, že úplná inkluze je pro českou společnost zatím spíše ideál než realita. Naopak opatření směřující k předškolnímu vzdělávání mají širokou podporu, zatímco zásadní reformy typu prodloužení školní docházky či povinné maturity z matematiky veřejnost odmítá.
MAN
Celou tiskovou zprávu o výzkumu naleznete na webu Centra pro výzkum veřejného mínění na adrese: https://tinyurl.com/ybdnjya8
