Mluvit s dětmi o alkoholu má smysl

Lekce Pobavme se o alkoholu již deset let přispívají k šíření informací o účincích alkoholu a rizicích spojených s jeho užíváním v mladém věku. Pozitivní dopady přednášek dokládá jak pokles konzumace alkoholu mezi mladistvými, tak dobrá informovanost o poskytnutí pomoci.

Vladimíra Darebníka (58), výkonného ředitele Unie výrobců a dovozců lihovin, která tento projekt financuje a usiluje o jeho realizaci, jsme proto požádali o rozhovor.

Preventivní program Pobavme se o alkoholu žákům sedmých tříd nabízí informace o rizicích konzumace alkoholu v mladém věku. Jak jsou žáci informováni o rizicích pití alkoholu?

Preventivní lekce Pobavme se o alkoholu má tři základní cíle. Vysvětlit žákům, co je to alkohol, vysvětlit, proč by člověk měl alkohol užívat až od 18 let věku, a dále seznámit žáky se zásadami první pomoci, pokud uvidí, že některý z jejich kamarádů vypil alkoholický nápoj a není mu dobře. Musím říci, že za deset let, kdy tyto lekce provádíme, se znalosti žáků ohledně alkoholu značně zlepšily, a myslím si, že i tento fakt vedl k tomu, že se konzumace alkoholu mladistvými radikálně snížila. Je to jako se vším – zakázané ovoce nejvíce chutná, ale pokud o tom ovoci mám dostatek informací, stavím se k tomu docela jinak.

Co vás jako první napadá, řeknu-li alkohol v kontextu mladistvých?

Napadnou mě okamžitě všechna rizika, která jsou spojená s konzumací alkoholu v dětském věku. Ono nejde jenom o akutní nebezpečí, které dětem hrozí, ale jde i o návyky, které s příliš časnou konzumací alkoholu mohou být spojené. Prevence je velmi důležitá a jsem přesvědčen, že u dětí nezastupitelná. Jakákoliv represe totiž vzbuzuje zvědavost a ta může být u dětí velmi nebezpečná.

Vysvětlete náplň tohoto programu.

Alkohol je specifická potravina, se kterou je nutné zacházet obezřetně. Stejně jako stravovací návyky, tak i přístup k alkoholu se v člověku formuje už od dětství. Preventivní program Pobavme se o alkoholu dětem v nekritičtějším věku kolem 13 let předává informace o alkoholu, rizicích spojených s jeho užíváním a odpovídá na otázky, které děti zajímají. Přednášek se již zúčastnilo více než sto tisíc dětí a přispívají k tomu, že děti pak nemají potřebu s alkoholem experimentovat a uvědomují si, jaká by pro ně mohl mít rizika. Účelnost preventivních programů potvrzují statistiky. Konzumace alkoholu u mladistvých v posledních letech klesá a průměrný věk při první zkušenosti s alkoholem naopak roste.

Je pravda, že zkušenost mladistvých s alkoholem se liší podle místa bydliště?

Platí, že především ve větších městech jsou mladiství zkušenější než děti žijící na vesnici. Velkou roli ve vztahu dospívajících k alkoholu hraje výchova a vztahy, ve kterých se mladý člověk pohybuje. Podle dotazníkového šetření se však komunikace v rodinách na toto téma výrazně zlepšila. Právě s rodinnými příslušníky se děti o alkoholu baví nejčastěji, na druhém místě figurují kamarádi a škola.

Setkáváte se někdy s reakcemi, že se děti svěří, že u nich doma některý z rodičů má s alkoholem problémy?

Ano, to jsou někdy velmi smutné příběhy a je vidět, že děti si o tom nemají s kým promluvit. Naše lekce nemůže za 45 minut vyřešit všechny jejich otázky, ale alespoň jim může dát nějaký směr a poradit, kam se obrátit.

Hraje u nich nějakou roli k přístupu k alkoholu skutečnost, že naše společnost je k němu velmi tolerantní?

Alkohol patří v Evropě i u nás v Čechách ke kulturní tradici. Alkohol je součástí života a tak tomu od nepaměti na našich územích bylo. To, co je ale důležité, je, abychom znali jeho vlastnosti a uměli s ním zacházet. Jakékoliv zákazy nebo zhoršení dostupnosti zvýší touhy po nelegálních ziscích a tady už bohužel máme svoje smutné zkušenosti. Čím dříve se budeme o alkoholu s dětmi v rodinách bavit, čím dříve jim vysvětlíme, proč je alkohol pro ně nebezpečný, tím více budeme mít důvěru dětí na své straně a větší jistotu, že alkohol nezneužijí.

Ve výuce jsou také žáci instruováni, jak poskytnout první „alkoholovou“ pomoc.

Podle dotazníkového šetření by se v modelové situaci správně zachovalo osmdesát procent dětí a dalších patnáct by se snažilo poskytnout alespoň nějakou pomoc. Mě v dotazníkovém šetření zaujaly odpovědi „uteču“ a „dělám, že nic nevím“. Když jsme se snažili přijít na kloub těmto odpovědím, zjistili jsme, že některé děti mají negativní zkušenosti se svým aktivním přístupem k řešení krizové situace – pomohly a dostaly za to trest. Proto se jim snažíme vysvětlit, proč je jejich pomoc důležitá a jak se mají chovat i k otázkám po vyřešení situace.

Kdo organizuje samotné lekce?

Vlastní lekce provádějí lektoři neziskové organizace SANANIM, která se preventivním aktivitám v oblasti závislostí věnuje už od roku 1992. Nejdříve se specializovali pouze na nelegální drogy, ale postupem času se začali věnovat i alkoholu a kouření. Kromě těchto preventivních aktivit provozují i poradnu, kde ať osobně, nebo prostřednictvím webové stránky poskytují poradenství v oblasti závislostí.

Jak se vyvíjejí statistiky konzumace alkoholu u mladistvých?

Máme k dispozici poslední údaje z roku 2014, další budou k dispozici až koncem letošního roku. Tyto statistiky hovoří o tom, že počet dětí, které ochutnaly alkohol mezi roky 2011 a 2014, výrazně poklesl; v Čechách je to konkrétně o 20 procent. To jsou velmi potěšitelná čísla.

Jak jsme na tom s osvětou v kontextu celosvětového trendu?

Myslím, že podobný program je dnes v Evropě celkem unikátní. V evropských zemích existuje celá řada různých programů, ale ty jsou většinou velice úzce zaměřené a ovlivňují jenom velice malou skupinku mladistvých. Náš program je skutečně masivní – jeho ambicí je, aby co nejvíce školáků vědělo, co je to alkohol a jak se k němu chovat.

Jste výkonným ředitelem Unie výrobců a dovozců lihovin, kteří celý tento projekt financují. Jste prozatím spokojený s dosaženými výsledky?

Musím říci, že jsem velice spokojený. O program se starám už téměř deset let a jsem na něj náležitě pyšný. Vadí mi, když se jej některé státní orgány snaží zlehčovat nebo napadat, protože je velice jednoduché cokoliv kritizovat a současně nic nedělat. Jsem pyšný na naše členy, že svůj etický kodex beze zbytku naplňují.

Vzpomínáte si ještě na vaše první zkušenosti s alkoholem? Kolik vám bylo let, když jste ochutnal toto zakázané ovoce?

Na to si vzpomínám docela dobře. Byl jsem to typické dítě, kterému říkali „alkohol nesmíš“, ale nevysvětlili proč. A tak, když jsem poprvé zůstal sám doma, to mi bylo asi 13 let, hned jsem to zkoušel. A mohlo to dopadnout špatně, nikdo nebyl doma. Myslím, že díky lekcím, které my dnes ve školách poskytujeme, by se mi to nestalo.

Další fakta, ale také základní informace určené pro rodiče i děti, je možné najít na webových stránkách www.pobavmeseoalkoholu.cz.

Eva ROKYTOVÁ