Pokud máte děti školou povinné a nechcete, aby měly přes poledne hlad, zasáhne vás inflační vlna pravděpodobně drsněji než ostatní. Školní jídelny svůj provoz a náklady na zaměstnance sice financují z dotací zřizovatelů, cena základních potravin – to je částka, kterou platí rodiče – ale rychle roste. Od konce minulého školního roku rostou enormně i náklady na energie. Redakce média PrahaIN.cz zkoumala aktuální situaci ve školách.
„Při přípravě rozpočtu se s rezervou počítá, záleží na tom, zda bude dostatečná. Rozpočet na rok 2023 se teprve připravuje, náklady na energie se velmi hýbou. Katastrofický scénář, že by se jídelny zavíraly, se zatím nepřipravuje,“ říká Margita Brychtová, místostarostka Prahy 3.
► Někde zatím klid, jinde hrozí krach
Pavel Coch, ředitel firmy ERTUS – školní jídelny, již tak optimistický není. „Vzhledem k tomu, že ministerstvo školství (MŠMT) snížilo normativy pro jídelny pro rok 2021 oproti roku 2020 o 18–20 procent, stal se pro nás již rok 2021 kritický. Pro rok 2022 MŠMT provedlo meziroční nárůst normativů o cca 4 procenta, z toho vyplývá, že nárůst cen energií, ke kterému došlo již v prvém a druhém čtvrtletí, nás dostává do téměř neřešitelné situace. Energie nám jsou přeúčtovávány školami, ve kterých provozujeme kuchyně. Školám cenu energií vysoutěžil magistrát a v současné chvíli se nic neřeší (nemáme žádné informace). Z uvedeného vyplývá, že žádný „finanční polštář“ nemáme. Naopak, již v minulém roce jsme si museli zajistit dofinancování provozu z jiných zdrojů. Takže ano, může se stát, že zavřeme, neboť nebudeme schopni plnit své závazky.“
Na Základní škole Burešova na Praze 8 mají alespoň na podzim relativní klid: „Máme zajištěnou elektřinu a plyn do prosince,“ říká ředitel Ivo Mlejnecký a podobně je na tom i střední škola elektrotechniky a strojírenství. Co bude potom, se ale neví: „Do konce kalendářního roku je provoz jídelny zajištěn. Jelikož jsme státní škola závislá na dotacích od zřizovatele, bude se příští rok odvíjet od výše příspěvku na provoz od zřizovatele, přičemž k odstavení jídelny snad nedojde. Bez dostatečného příspěvku je ohrožen provoz školy jako takové,“ uvádí Jan Charvát, zástupce ředitelky pro personalistiku a provoz.
► Pomůže i nová vyhláška?
S podobnými problémy se budou jistě potýkat i ostatní pražské školy, ať už základní, nebo střední. To se netýká jen provozu, ale také cen potravin, od kterých se odvíjí cena stravenky – tu totiž hradí vždy rodiče. Pokud by všem stouply náklady na živobytí například na dvojnásobek, znamenalo by to pro mnohé katastrofu.
Naštěstí stále ještě platí vyhláška 107/2005 Sb., podle které je cena, kterou rodiče za stravenku školáka zaplatí, zastropována na 45 korun. Dá se ale za tu cenu dnes vůbec uvařit oběd? Podle Margity Brychtové to je možné. „Vedoucí školních jídelen umí hospodařit a výhodně nakupovat. Budou se více zařazovat pokrmy, které vyjdou finančně levněji, ale přitom splní požadované nutriční požadavky,“ říká místostarostka Prahy 3, podle které se dá chutně i zdravě uvařit za rozumné peníze, aniž by šla dolů kvalita.
A také se začala připravovat novela vyhlášky o školním stravování, která bude znamenat zvýšení finančního normativu, což by mohlo významně pomoci při dalším zvyšování cen potravin.
„Velmi důležité je, že fungují sociální programy, které pomohou řadě rodičů řešit svízelnou situaci. A v další fázi budeme hledat cesty, jak zajistit jídelny finančně, aby byly schopné reagovat na zvýšení cen energií, neboť zavírání školních jídelen z důvodu neschopnosti zajistit provoz by byl opravdu velmi vážný problém pro celou zemi,“ dodává Margita Brychtová.
RED + PrahaIN.CZ
