Poslanec Lukáš Bartoň předkládá jménem Pirátské strany přelomový pozměňovací návrh zákona o dynamickém růstu učitelských platů v příštích deseti letech.
Základní slovo ve vašem návrhu je fixace. Vysvětlete, prosím, oč konkrétně jde.
Cílem pozměňovacího návrhu je navázání platů pedagogických pracovníků na průměrnou mzdu v České republice a navýšení průměrného platu pedagogických pracovníků minimálně na 130 procent průměrné mzdy v roce 2023. Předložený návrh umožní z dlouhodobého hlediska předvídatelnost pohybu platu pedagogických pracovníků, zohlednění vývoje ekonomické situace a pohybu průměrné mzdy. V posledních letech byl sice plat pedagogických pracovníků vládou navyšován, nicméně tento postupný nárůst nedostatečně zohledňoval růst průměrné mzdy. Do roku 2018 docházelo jen k dorovnání průměrného platu pedagogických pracovníků k rostoucí průměrné mzdě v České republice. Námi předložený návrh přináší určitou garanci ve smyslu zákonného požadavku na minimální výši platu pedagogických pracovníků. Skončila by tak každoroční přetahovaná o to, o kolik se platy pedagogů navýší. Pedagogičtí pracovníci by měli jistotu, jaký bude jejich minimální plat.
Jde tedy o 130 procent průměrné mzdy v České republice, které jsou odrazovým můstkem pro výpočet učitelských platů. Je na tomto čísle stále shoda?
Vlastní návrh je plně v souladu s programovým prohlášením vlády a na státní rozpočet 2021 nemá žádný vyšší nárok, než co vláda již slíbila. Návrh zároveň vychází z jednoho z hlavních cílů Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019–2023, který zpracovalo ministerstvo školství minulý rok, a z usnesení Poslanecké sněmovny o dalším zvyšování platu učitelů a dalších pedagogických pracovníků a záměru zvýšit prostředky do vzdělávání minimálně na pět procent HDP do roku 2025. Ministr školství Robert Plaga se několikrát vyjádřil v tom smyslu, že vláda bude pokračovat v plnění vládního prohlášení, jehož cílem je v příštím roce dosažení 150 procent průměrného platu pedagogických pracovníků z roku 2017. To je samozřejmě chvályhodné, ovšem není zde žádná garance toho, jak se platy pedagogických pracovníků budou vyvíjet dál. Dobré je připomenout i to, že vláda své sliby o dalším růstu platu pedagogických pracovníků neustále mění, což na podzim minulého roku vedlo ke stávce učitelů a sporu se školskými odbory. My chceme řešit věci systémově. Náš návrh počítá s valorizací platu pedagogických pracovníků podle toho, jak se bude vyvíjet průměrná mzda a chod ekonomiky. Výdaje na platy se tedy budou vyvíjet stejným tempem jako příjmy státního rozpočtu a nebudou rozpočet v budoucnu nadměrně zatěžovat.
Má váš pozměňovací návrh šanci, aby byl přijat?
Má. Předběžně se pro něj vyslovili zástupci mnoha stran, které by měly mít ve Sněmovně většinu. Podporu má zejména u opozičních stran, ale vyslovili se pro něj i zástupci KSČM nebo ČSSD. Jak ale nakonec hlasování dopadne, je v tuto chvíli těžké říci. Stanovisko ostatních politických stran k našemu návrhu se samozřejmě ještě může změnit.
Jak se k vašemu návrhu staví školský výbor Parlamentu?
O našem návrhu jedná školský výbor 18. března. Tam uvidíme, jakou bude mít náš návrh podporu ze strany zástupců ostatních politických stran.
Často hovoříte o penězích pro učitele jako o financích investičních. Jak tomu máme rozumět?
Peníze do školství vnímáme obecně jako investici do budoucnosti. Chceme vzdělávání, které poskytne vše potřebné pro život ve společnosti 21. století i pro uplatnění na trhu práce. Chceme vzdělávání, které umožní rozvíjet potenciál každého z nás v maximální možné míře. To samozřejmě něco stojí. Rád bych ale zdůraznil, že zvyšování kvality vzdělávání a rozvoj potenciálu nás všech jsou základními předpoklady pro posilování konkurenceschopnosti a produktivity celé společnosti, a to samozřejmě i v rovině finanční. Učitel je z našeho pohledu tím základním hybatelem. V současnosti není pedagogická profese příliš atraktivní, absolventi pedagogických oborů mnohdy nalézají uplatnění ve zcela jiných profesích.
Faktem je, že nezanedbatelná část učitelů opouští profesi už pět let od nástupu do škol.
V této profesi zůstávají hlavně ti, kteří berou učitelství jako poslání, jsou to nadšenci a srdcaři. Jsme v situaci, kdy řešíme nedostatek učitelů i ostatních pedagogických pracovníků a vzhledem k jejich věkové struktuře jich bude výhledově chybět ještě více. A právě proto je jedním z cílů našeho návrhu celkové navýšení platů, včetně platů startovních a urychlení jejich růstu v prvních deseti letech, abychom do školství mohli přilákat další šikovné a schopné lidi. Kromě platu je samozřejmě důležité řešit vzdělávání a další profesní rozvoj pedagogických pracovníků v souvislosti s nároky na kvalitu výuky, to je jasné. Zavádění nástrojů zvyšování kvality výuky se nicméně míjí účinkem, pokud se je snažíte prosadit v podfinancovaném sektoru s nedostatečně zaplacenými lidmi.
Váš pozměňovací návrh má zajistit pedagogům nejen důstojné platy, ale také jistotu. Podle vašich výpočtů nemohou dostat učitelé méně, ale mohou si vydělat víc.
Pozměňovací návrh stanovuje zákonný požadavek na minimální výši tarifního platu ve vazbě na průměrnou mzdu v České republice. Stanovujeme tedy dolní mez, pod kterou není možné z hlediska finančního ohodnocení učitelů a dalších pedagogických pracovníků jít. Ministerstvo školství ovšem může objem finančních prostředků navýšit, podle toho, jaké podmínky ministr školství vyjedná v rámci přípravy rozpočtu pro nadcházející rok. Rovněž kraje budou mít nadále možnost navyšovat finanční prostředky na platy v rámci nadtarifní složky. Například minulý rok Praha přidala ze svého krajského rozpočtu na platy učitelů miliardu korun.
Řeší váš návrh také částku, kterou by měl mít k dispozici ředitel školy na odměny?
Platy pedagogických pracovníků se skládají z tarifní a nadtarifní složky. Tarifní složka je pevná část platu pedagoga a v našem návrhu je navržena tak, že i začínající učitel má jistotu alespoň průměrné mzdy. Ředitel školy pak bude moci v rámci nadtarifu navýšit plat učitele v průměru až o 20 procent jeho tarifní složky platu na základě dalších nárokových příplatků, prostřednictvím odměn nebo osobního ohodnocení. Součet tarifní a nadtarifní složky dává v průměru právě 130 procent průměrné mzdy v České republice.
Táňa PIKARTOVÁ