Německo: Zvýšená pozornost odbornému vzdělávání

Nová německá spolková vláda už ve své koaliční smlouvě oznámila, že se zasadí o posílení a modernizaci učňovského školství, rozšíření možností dalšího odborného vzdělávání a rekvalifikací v zaměstnání.   

Skutečností totiž je, že počet nově uzavřených smluv na výuku za posledních 15 let dramaticky klesá. Zatímco v roce 2007 bylo uzavřeno téměř 630 000, v roce 2021 už to bylo pouze 473 100. A to nejenom proto, že v důsledku koronavirové pandemie téměř úplně chyběla kariérová orientace, která je jinak v závěrečných třídách škol obvyklá. Pandemie jenom prohloubila strukturální problémy v odborném vzdělávání, které existují již léta. Při hledání možnosti vyučení loni neuspělo 67 800 mladých lidí, mezi nimi bylo mnoho středoškoláků s kvalifikací pro přijetí na vysokou školu. 

I v roce 2021 znovu narostly „problémy s párováním“ na trhu vzdělávání – tedy rozpory při spojování zvýšených kvalifikačních požadavků firem s individuálním očekáváním mladých lidí od vzdělání. Loni tak zůstalo neobsazeno 63 200 výučních míst nabízených průmyslem, obchodem, řemesly a administrativou. To je nový rekord. Podle údajů Spolkového institutu pro odborné vzdělávání a přípravu (BIBB) dopady pandemie postihly zejména studenty středních škol při přechodu do výcviku. Jejich procento mezi neúspěšnými uchazeči se zvýšilo, i když počet zájemců o vyučení s maturitou již léta klesá. Německé hospodářství tak vedle digitalizace, robotizace a tzv. zeleného údělu tak čelí i výzvám v oblasti vzdělávání. 

Vláda si problémy uvědomuje

Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí v únoru oznámilo, že až do roku 2025 prodlužuje iniciativu „Startér do budoucnosti“ (Zukunftstarter), jejímž cílem je, aby si mladí lidé ve věku od 25 do 35 let mohli dokončit dosud chybějící odborné učňovské vzdělání. Školské odbory GEW tento krok uvítaly. Skutečností totiž je, že jen v období od srpna 2016 (kdy byla tato iniciativa odstartována) do konce prosince 2020 pomohla více než 135 000 mladých lidí, aby získali potřebnou kvalifikaci. Jak říká člen předsednictva GEW pro odborné vzdělání a přípravu na zaměstnání Ralf Becker, je třeba jít ještě dál: „Pracovní život nekončí v 35 letech. Musí být vytvořeno více nabídek, aby si mohli dokončit učňovskou školu i starší lidé.“ Odbory v této souvislosti také požadují, aby nová spolková vláda splnila svůj slib a i Německu vznikl právní nárok na získání výučního listu, jako už je tomu v sousedním Rakousku. A žádají také navazující iniciativy, které zvýší podíl rekvalifikací ve firmách. 

Zdůrazňují také, že zvládnutí nových úkolů v oblasti dalšího vzdělávání bude vyžadovat i dostatek kvalitních pedagogů a dalších odborníků, kteří ho budou poskytovat. A pro ně je také třeba vytvořit potřebné podmínky, a to samozřejmě i v oblasti mezd.

Platy v neposlední řadě

Právě v únoru zahájili zaměstnavatelé z oblasti odborné výuky a školské odbory GEW nové kolo kolektivního vyjednávání pro rok 2022. Odbory v něm mj. požadují zvýšení minimální mzdy pro pedagogické pracovníky o 7,5 procenta od 1. ledna 2023 a o dalších 7,5 procenta od 1. ledna 2024. Dalším požadavkem je, aby bylo zrušeno dosud existující rozdělení zaměstnanců do dvou tarifních skupin a nadále se pro všechny vycházelo z kritérií, která až dosud platila pro zaměstnance zařazené do skupiny 2. 

Kolektivní smlouva mezi odbory a Spolkovým sdružením institucí odborného vzdělávání, (BBB) zahrnující i ustanovení o minimální mzdě, vstoupila v platnost 1. dubna 2018. Na konci letošního roku však platnost kolektivní smlouvy končí. Nyní jde tedy mj. i o to, aby to, co k minimální mzdě bude dohodnuto v nové kolektivní smlouvě, bylo nadále všeobecně závazné pro všechny zaměstnavatele v tomto oboru. 

FRANTIŠEK VONDERKA   

Člen předsednictva GEW pro odborné vzdělávání a přípravu na zaměstnání Ralf Becker.