Zavřené školy během pandemie ukázaly, kteří žáci jsou nejvíce ohroženi studijním neúspěchem. Data ukazují, že studijním neúspěchem jsou nejvíce ohroženi žáci na odborných školách.
„Jsou to ti z nepodnětného prostředí i horších ekonomických poměrů. Velká část těchto dětí končí v nematuritním odborném studiu, kde kvůli zastaralosti a neprostupnosti škol často dochází k předčasným odchodům ze vzdělávání či k nezaměstnanosti absolventa,“ píše analytik EDUin Jan Zeman.Postpandemická podpora žáky před těmito hrozbami nezachrání, a proto je potřeba systémová změna.
Analýza PAQ Research ukazuje hypotetické scénáře dopadu investic do podpory nejslabších žáků a žáků předčasně opouštějících střední školy. Projekce analýzy ukazují, že i drobné zlepšení nejméně gramotných patnáctiletých žáků by mohlo zvýšit budoucí roční HDP o 18 mld. Kč (lze srovnat se současnými náklady na inkluzi, které činí 10 mld. Kč). Přestože se jedná o hypotézy s viditelnými výnosy až po roce 2050, je evidentní, že investice do podpory neúspěšných žáků je racionálním krokem.
Rozdíly mezi regiony přetrvávají
Ústecký a Karlovarský kraj mají již tradičně vyšší počet žáků s nedostatečnými výsledky v čtenářské i matematické gramotnosti. Mezinárodní šetření PISA nám každé tři roky připomene, že gymnázia jsou daleko napřed nejen oproti učebním oborům, ale i odborným školám s maturitou.
Na střední odborné školství s vyšší koncentrací znevýhodněných žáků se zaměřil tzv. audit vzdělávacího systému z roku 2020 společnosti EDUin. Kde vidí audit hlavní problémy v systému vzdělávání:
- příliš široká, neflexibilní nabídka oborů,
- přetrvávající malá pravděpodobnost uplatnění na trhu práce,
- malá prostupnost systému způsobená nedostatečně solidním všeobecným předmětovým základem,
- v současné době můžeme k výčtu problémů přidat ještě předčasné odchody žáků ze systému a nízký společenský status učňů.
Další přetrvávající problémy
Žáci učilišť nejsou spokojeni se svým oborem
Průzkum spokojenosti žáků středních škol s volbou školy od společnosti Než zazvoní z roku 2017 získal odpovědi 1 035 žáků druhých ročníků středních škol. 42 % učňů z vybraného vzorku by přehodnotilo své rozhodnutí o volbě střední školy (u maturantů pouze 27 %).
Růst nezaměstnanosti vyučenců
Ve srovnání dat Národního pedagogického institutu (NPI) z roku 2020 najdeme oproti roku 2019 nejvíce nezaměstnaných v učňovských oborech. Špatná situace je u oborů tzv. kategorie E, například potravinářská výroba; potravinářské práce, zednické práce; stavební práce; prodavačské práce; provozní služby. U oborů kategorie H je patrná malá schopnost absolventů najít si zaměstnání v oborech, jako například výrobce potravin; pekař, cukrář; kuchař-číšník.
Učňovské obory jsou nejméně oblíbené
Jednou z možných příčin odchodů ze studia a rostoucí nezaměstnanosti je nízký společenský status učňů. Tomu se věnovala analýza projektu IDEA (Korbel, Münich, 2021), která interpretovala výsledky PISA v období 2003–2018. Nízký společenský status učňovského školství podle ní reprezentuje komentář Daniela Münicha: Za důležitý faktor považuji špatnou kvalitu, nízkou relevanci poskytovaného vzdělání, zastaralé technologie odtržené od reality, nedostatek kvalitních mistrů odborné přípravy, zanedbávání pěstování obecných dovedností, jako jsou cizí jazyky, digitální technologie nebo občanský rozhled.
Nízká úroveň nastupujících žáků
V roce 2018 do učňovských oborů nastupovala téměř polovina žáků dosahujících jen základní úrovně gramotností stanovených hodnocením PISA. U odborného vzdělávání to bylo pouze 6 %, u gymnázií dokonce 0,3 %. Kroky ke zlepšení jsou zatím neefektivní – informační kampaně, stipendia a další podpory nelákají do škol žáky s lepšími výsledky.
Předčasné ukončování studia
V počtu předčasných odchodů ze vzdělávacího systému si Česká republika v porovnání s evropským průměrem nevede špatně. Podle statistik Eurostatu byl v roce 2020 podíl mladých lidí ve věku 18–24 let, kteří nemají ukončenou střední školu, 7,6 % v ČR, zatímco evropský průměr činil 9,9 %. Zatímco evropský průměr klesá, regiony Moravskoslezsko a Jihozápad se mu blíží rychlými skoky a situace na Severozápadu se 17,7 % neúspěšných žáků je totožná se statisticky nejhoršími zeměmi EU.
Jak situaci zlepšit?
Analýza obsažená ve výše uvedeném auditu vzdělávacího systému z roku 2020 společnosti EDUin vybírá cíle, které stanovila Strategie vzdělávání 2030+. Tyto cíle by měly být implementovány do vzdělávací praxe:
- revize a inovace soustavy oborů vzdělávání
- revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) v oblasti společného základu odborného výcviku – veškeré změny v obsahu učiva je nutné srozumitelně komunikovat a zaručit, aby je učitelé přijali a věděli, jak s nimi pracovat
- zvýšení kvality praktického vyučování – změna kvality praktického vyučování bude mimo jiné závislá na dalších aspektech: Žák nesmí narazit na špatné vybavení školy a na vyhořelé nebo nedostatečně vzdělané učitele (kvalita vzdělávání); zaměstnavatel musí být motivovaný a připravený se žáky pracovat (metodická a finanční podpora)
- podpora kariérního poradenství
Více informací na adrese: www.audit.eduin.cz/2021/
(Red + EDUin)
