Dotaz ředitele školy: Kolegové by rádi vybrané žáky 9. tříd vzali na 5 dní na kombinovaný výlet – tři dny pěší turistika, dva dny vodní turistika.
Jeli by s nimi 3 plně kvalifikovaní pedagogové školy (jeden je tělocvikář), lodě a vybavení bude od firmy, která toto na řece Otavě zajišťuje, jde o lehký úsek nad Pískem…
Jde mi o to, zda je aprobovaný učitel tělesné výchovy, absolvent pedagogické fakulty, automaticky považován za instruktora vodní turistiky. Na fakultě měli vodácký kurz jako zápočet včetně testu a ústní zkoušky, podobně jako lyžařský kurz. Žádný speciální „papír“ na to ale nemá. Měl by si ho udělat? Nebo úplně stačí pedagogové bez instruktorského kurzu při splnění výše a v přílohách uvedených podmínek? Fakulta na dotaz odpověděla, že její absolvent může vést vodácký kurz i bez příslušného osvědčení.
● Odpověď:
Kurz vodní turistiky je popsán v metodickém pokynu MŠMT č. j. 37 014/2005 25 článek 1, 2, 3 a 5, náležitosti týkající se plavby na českých vodních tocích a plochách pak vymezuje zákon č. 114/1995 Sb. a vyhláška č. 42/2015 Sb., vždy v platném znění:
Instruktáž je nezbytná i na akci se zkušenějšími účastníky, jako dostačující však považujeme tzv. „suchý výcvik“, tedy instruktáž na břehu před vyplutím, jejíž součástí je držení pádla, základy pádlování, jak se chovat při převržení lodi atd. (instruktáž provede buď pedagogický pracovník s příslušným kurzem vodní turistiky, nebo instruktor agentury). Doporučujeme také ověření plavecké vyspělosti účastníků, je však třeba vzít v potaz, že i velmi dobří plavci mohou mít problémy při převržení lodi (šok z pádu do studené vody, dezorientace apod.), a uzpůsobit tomu poučení při „suchém výcviku“. Neplavci by se z toho důvodu akce účastnit neměli, nicméně nikde to však výslovně zakázáno není, a je tedy na vedoucím akce, jak v daném případě rozhodne.
I přesto, že fakulta považuje účast pedagoga, který absolvoval při studiu kurz vodní turistiky (bez osvědčení) za dostačující k tomu, aby samostatně vedl a pořádal tento kurz pro žáky ZŠ, doporučuji zvážit článek 2 výše uvedeného metodického pokynu, který řeší předcházení rizikům:
Školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a výchově (dále jen „vzdělávání“), činnostech s ním přímo souvisejících a při poskytování školských služeb.
K zabezpečení tohoto úkolu škola přijímá na základě vyhledávání, posuzování a zhodnocování rizik spojených s činnostmi a prostředím opatření k prevenci rizik. Při stanovení konkrétních opatření bere v úvahu zejména možné ohrožení žáků při vzdělávání v jednotlivých předmětech, při přesunech žáků v rámci školního vzdělávání a při účasti žáků školy na různých akcích pořádaných školou. Zároveň přihlíží k věku žáků, jejich schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu.
Účast na vodáckém kurzu považujeme za akci se zvýšeným rizikem, z tohoto důvodu bych doporučila kromě pedagogických pracovníků ještě účast instruktora agentury.
JANA JANEČKOVÁ, Metodik BOZP, SIBP ČMOS PŠ
