Vysokoškoláci si přivydělávají na své studium

Vzdělávání na vysoké škole s sebou přináší, zejména v dnešní době, zvýšené finanční nároky. Pomáhají rodiče, v něčem stát, ale většinou to nestačí. Proto nejen čeští studenti využívají možnosti vedlejšího pracovního přivýdělku.

Studentské brigády o prázdninách mají u nás velkou tradici. K nim se postupně přidala souběžná pracovní činnost vysokoškoláků v průběhu školního roku. Podle průzkumu Eurostudent, do něhož se zapojilo pětadvacet zemí, osmdesát procent studentů si na své vzdělávání přivydělává. U nás je to dokonce přes devadesát procent. Na první pohled zarážející údaj. Škoda, že nevíme, kolik hodin odpracují studenti za semestr či rok mimo posluchárny. Základní povinností každého z nich je především zodpovědná a kvalitní příprava na budoucí povolání. Jenže náklady na studium (stravu, ubytování, cestovné, skripta) nejen u nás neustále rostou. Navíc ve vzduchu už léta visí Damoklův meč v podobě placeného školného.

Proč a kde si přivydělat

Téměř všichni naši vysokoškoláci volí souběžnou pracovní činnost. Polovina z nich by si jinak nemohla vzdělávání vůbec dovolit. Nabízí se otázka, jak dokážou skloubit studijní povinnosti, účast na přednáškách a seminářích s vedlejší pracovní aktivitou. Většinou jim zbývají jen večery, víkendy a období mezi semestry. Často se nechávají zaměstnávat v gastronomických zařízeních, kancelářích a v ostatních službách. Není pochyb o tom, že na kvalitu jejich studia to může zanechávat nepříznivé stopy. Něco jiného je, když se jim podaří uplatnit ve svém oboru. To s sebou přináší do budoucna řadu výhod. Příznivá je rovněž situace, kdy se nechávají zaměstnávat na částečné úvazky přímo ve svých fakultách, třeba v knihovně nebo laboratořích coby pomocné vědecké síly. Naproti tomu většinou nelze očekávat od povinných praxí a stáží žádný finanční přínos. Každá pracovní aktivita vysokoškoláků je více či méně přínosná pro jejich život. Nikdy by však neměla oslabovat studijní výsledky a osobnostní rozvoj mladého člověka.

Jaká je zkušenost v Německu

Ani vysokoškoláci například v Německu nebo Rakousku se nemohou vyhýbat pracovním přivýdělkům. Téměř polovina z nich, tedy výrazně méně než u nás, vyhledává již v období svého vzdělávání pracovní příležitosti. Mnozí dostávají od státu individuální zákonnou finanční podporu, částečně půjčku BAFöG téměř tisíc eur měsíčně, která jim většinou pokryje nezbytné studijní, životní náklady. Němečtí vysokoškoláci musejí ještě platit tzv. semestrální poplatek ve výši od sta do pěti set eur. Jejich pracovní aktivity v průběhu studia se přísně sledují a vyhodnocují. Týdně mohou odpracovat nanejvýše dvacet hodin (v Rakousku třicet). Za rok si smějí mimo posluchárny vydělat dvanáct tisíc eur, aniž by museli odvádět daně z příjmu. Těch omezení a povinností mají mnohem více. Celkové náklady na jednoho studenta se obvykle vyšplhají na částku v rozmezí 36 000 až 75 000 eur.

Ne na úkor studia

Žádný vysokoškolák u nás ani ve světě se většinou nerozhoduje pro brigády a vedlejší pracovní činnost jen z dobré vůle a rozmaru. Pokud nerozvíjí a neposiluje své vědomosti a dovednosti přímo ve studovaném oboru, většinou zůstává kromě výdělku jen stres, únava a vyčerpání. Přesto jakákoliv získaná praxe a nově osvojené pracovní návyky přinášejí prokazatelný užitek pro budoucí pracovní výkon. Vždy je však třeba ctít požadavek přiměřenosti. Neměl by převážit rozsah pracovních povinností nad studijními. Není vyloučené, že velký počet našich vysokoškoláků, kteří řádně nedokončují své studium, může v mnohých případech souviset právě s jejich vedlejší pracovní aktivitou.                                                                                                   

(ROK)