S obavami glosujete nebezpečnou hru o peníze pro školství. Jak si vysvětlujete, že vláda, která v programovém prohlášení hrdě deklaruje školství jako prioritu a uzákoní pro učitele 130 % platu průměrné mzdy, si vyslouží stávku ve školství a po ní uvrhne regionální školství i zřizovatele do nebezpečné rozpočtové nejistoty?
● Stála vládě marginální úspora 800 milionů korun za to, že ředitelé škol neměli finance na nepedagogy a jejich propouštění ještě ohrožuje chod škol?
Myslím si, že to byl hodně nešťastný krok pro všechny. Vedení škol a její pracovníky to v již tak velké rozpočtové nejistotě nechá další dlouhé měsíce. Ve veřejném prostoru to bude nadále přihřívat negativní emoce vůči vládě nebo vůči školství, jak u koho. A bude to nadále odvádět pozornost všech od dlouho odkládaných systémových reforem ve školství a snižovat ochotu se na nich podílet.
● Sotva jsme se v roce 2021 začali přibližovat ve výdajích na školství průměru HDP, už to jde opět z kopce dolů. Evidentně to půjde dále, naznačuje to střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2025 a 2026, který v příštím roce plánuje pro školství o 10 mld. korun méně. To je priorita?
Vláda ale jako prioritu vnímá to, které výdajové položky ze všech rostou nominálně nejrychleji. A v tomto smyslu se dá říci, že školská kapitola prioritou je. Je však také pravda, že výdaje na školství po roce 2021 se výrazně opožďují nejen za inflací, ale i za růstem ekonomiky v nominálních cenách a růstem nominálních mezd v ekonomice. V tomto smyslu se vzdalujeme a dle aktuálních výhledů i budeme odchylovat od cílů, které jsou deklarovány v revidovaném programovém prohlášení vlády z počátku roku 2023, konkrétně cíle dosažení podílu školských výdajů na HDP a platů učitelů. Prapůvod toho však je v gigantickém snížení příjmů státního rozpočtu způsobem zrušení superhrubé mzdy od roku 2021 a dalších daní. To stojí za obrovským rozpočtovým deficitem i po konsolidačním balíčku, a tedy za nutností šetřit i na investicích do školství a vzdělání.
● Vinu za nastalé problémy má nést jen ministr školství, přestože jde o prioritu celé vlády. Předseda školských odborů říká, že „Bek sklízí, co nezasel“. Jeho koaliční partneři na něho nechali bez uzardění dopadnout neřešitelný propad schváleného státního rozpočtu. Není to také tím, že rezort školství nyní nemá v gesci nejsilnější politická strana, tak jak tomu vždy bývalo?
Nedokáži posoudit, do jaké míry je to důsledek toho, která strana má gesci školství a která ministerstvo financí. Jasné ale je, že ministr školství je pod tlakem vlády, která jedná jako celek, na školství šetřit.
● Je evidentní, že vláda až na pár vzletných proklamací o strategickém významu vzdělanosti si neuvědomuje, že i v časech ekonomicky zlých je neprozíravé na vzdělanosti šetřit. Proslýchá se totiž, že někteří členové kabinetu jsou přesvědčeni, že školství je černá díra, kde se finance zbytečně utápí. Jak na vás působí takovýto názor?
Názor, že školství spotřebuje tolik peněz, kolik se mu dá, je v Česku široce rozšířený. Ona je to sice pravda, ale je hrubou chybou z toho dedukovat, že školství bude dodávat kvalitu a rozsah vzdělání bez ohledu na to, jak moc ho rozpočtově přiškrtíme. A také platí, že v našem školství je řada neefektivností. Ale zároveň platí, že ty jsou v každém systému a jejich odstranění nelze udělat během pár měsíců a stejně se tím podíl školských výdajů na HDP nezvýší ani o promile. Opakovaně připomínám, že zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu země nebude nějaká agregátní spotřebitelská či vládní poptávka nebo směnný kurs, ale právě vzdělání a výzkum, a tedy dnešní investice do nich. Pro spoustu lidí je ale problém si tyhle věci uvědomit, protože ta souvislost není na první pohled vidět a je až dlouhodobá. Vláda je bohužel pod stále větším tlakem opozice i celkem širokého voličstva uspokojovat současné potřeby na úkor budoucnosti.
JANA KAŠPAROVÁ
| Doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D. Přední český ekonom, profesor odborné praxe, působí na společném akademickém pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky CERGE-EI, kde se kromě výuky a vedení akademického think-tanku IDEA zabývá výzkumy v oblasti ekonomie trhu práce, vzdělávání a školství. |