Sliby a realita platů ve školství

Vládní slib je jasný, navýšení platů učitelů o patnáct, nepedagogů o deset procent a učitelský plat v roce 2021 ve výši sto třiceti procent ve vztahu k průměrnému platu v České republice v roce 2017. O tom, jaká je realita, hovoříme s Františkem Dobšíkem, předsedou školských odborů.

                                                                                            

Učitelé peníze podle vládního slibu nedostávají. Kde vidíte příčinu? Jak dál?

Za první pololetí 2019 se výsledky zvýšení platů pohybují u pedagogů kolem jedenácti a u nepedagogů kolem sedmi procent. Finance zůstávají buď v rezervách krajů, nebo se nevyplácejí průběžně v jednotlivých školách. To je jeden z důvodů, proč chceme co nejvíce peněz do tarifů, které jsou nárokové a nelze je zadržovat.

Zastavme se ještě u zmíněných sto třiceti procent průměrného platu v roce 2021, počítáno průměrným platem v roce 2017. Vláda a odbory se ale v propočtech liší zhruba o tři až čtyři miliardy v neprospěch odborů. Kde tato dost výrazná odchylka vznikla? 

Vládní prohlášení hovoří o tom, že „rezort školství je pro nás prioritou, protože bez kvalitního školství nemá národ budoucnost“, a o minimálním růstu platů pedagogů a nepedagogů na sto padesát procent jejich výše pro rok 2017. Platy ovšem v ostatních rezortech rostly velmi dynamicky a požadavek odborů na sto třicet procent k průměrnému platu pro pedagogy v roce 2021 se vzdálil. Priorita se tedy podle nás může vytrácet.

Hovoří se i o tom, že pro nepedagogy budou mít školy o 800 milionů méně. Je vůbec v rozpočtu na příští rok ve financích jasno? Nerozchází se realita se sliby?

Oficiálně neznáme strukturu rozpočtu kapitoly školství. Ale podle zveřejněného návrhu růstu platů nepedagogů o sedm procent nedojde podle nás k naplnění slibů ve vládním prohlášení. Navíc se dosavadní tristní ohodnocení nepedagogických profesí výrazně nezlepší.

Jak by se podle vašeho názoru měly rozdělit peníze do tarifní a nenárokové složky?

Zasazujeme se o rozdělení maxima do tarifů. Jednak jsou podle nás nízké a systém pedagogické tarifní tabulky je nutné reformovat. Možný kompromis by byl dvě třetiny do nárokové složky. Mimo jiné budou rozpočty školám pro pedagogy nastavovány centrálně z ministerstva na rok 2020 a tarif je jistota. Procenta nenárokových složek platu, jak to zažíváme současně, jsou zatím ve virtuální poloze.

Odbory tlačí na tarify, ministerstvo spíš na volné peníze pro školy. Je to podle vás zásadní rozpor? Dá se řešit?

Strategické dokumenty ministerstva skloňují atraktivnost pedagogických profesí, základní plat 28 tisíc Kč pro začínajícího učitele se musí posunout dynamičtěji a současně i perspektiva slušného tarifu pro ostatní. Navrhované zvýšení platů takovou atraktivnost ovšem nezaručuje.

Kolik peněz budou mít na zářijových páskách učitelé a kolik nepedagogové? Už by měli pocítit zvýšení platu.

V září nelze žádné zvýšení očekávat. Je to otázka nastavení výše osobního ohodnocení. Spíše to může být v odměnách ke konci letošního roku. Tedy zase individuální nejistota.

Nesrovnalostí ve financích pro školství je v tuto dobu moc. Chystáte se na stávkovou pohotovost, případně na stávku?

Jednání jsou naplánována a nechci vystupovat jako neseriózní partner s výhružkami porušení sociálního smíru. Samozřejmě požadujeme odpovědi po ministerstvu školství právě na otázky, které řadové zaměstnance trápí v souvislosti s letošním zvýšením platů. Záleží na přístupu vlády, jak naplní vládní prohlášení o prioritě školství i pro rok 2020.

Táňa PIKARTOVÁ