Volební konference sekce nepedagogických pracovníků a sekce seniorů školských odborů spojovala témata spravedlnosti a solidarity.
V minulých čtyřech letech se členové sekce seniorů zapojili do mnoha nejrůznějších aktivit. „Děláme, co se dá, pořádáme besedy a přednášky, exkurze, zájezdy, pobytové rekreace, kulturní a sportovní akce,“ říká předsedkyně sekce Marie Návratová. Bývalí školští zaměstnanci zorganizovali celkem 251 besed a přednášek, 452 vycházek a exkurzí, 297 zájezdů a 279 kulturních akcí. „Nově byly založeny kluby seniorů, už je jich sedmnáct. Naši bývalí členové jsou rádi mezi školáky a mohou se setkávat i s generací, která nastoupila po nich. Mnozí naši členové jsou i nadále činní ve školství – od učitelů přes uklízečky až po ekonomy. Zapojují se do mezigeneračních akcí. Jsou přítomni na všech jednáních, která se týkají seniorů, například důchodů, bytových a sociálních otázek,“ uvádí Marie Návratová. Činorodost sekce seniorů ocenila i místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. „Co děláte nezištně pro kolegy, to se hned tak nevidí,“ řekla.
Spolupráce obcí i krajů
V úterý 21. ledna byl na republikové konferenci sekce seniorů zvolen nový, jen částečně obměněný čtrnáctičlenný republikový výbor. Novou předsedkyní sekce se stala Růžena Ryglová, novou místopředsedkyní byla zvolena dosavadní předsedkyně Marie Návratová. Členové výboru z jednotlivých krajů chtějí spolupracovat s krajskými organizačními jednotkami a některé požadavky seniorů týkající se například valorizací penzí, dopravy nebo vzdělání přenášet na Radu seniorů České republiky. „Chceme navázat úzkou spolupráci se sociálními službami jednotlivých měst a obcí, zabezpečit pro seniory možnost bezplatných porad v oblastech právních, bytových a sociálních. To ve většině krajů už funguje. Chceme se také obracet na poslance a senátory při řešení požadavků seniorů, aktivizovat seniory pro práci v odborech a důsledně prosazovat, aby školští senioři mohli využívat FKSP na svých bývalých pracovištích,“ říká Marie Návratová. Pomoc odborů při prosazování těchto cílů je podle ní klíčová.
Dobrovolnické aktivity
Členové republikového výboru sekce seniorů si váží podpory odborového svazu a současně se snaží o co nejširší spolupráci s dalšími organizacemi na místní, krajské i celostátní úrovni. Jde jim především o aktivizaci seniorů, o vzájemnou pomoc, důvěru a komunikaci, a proto se podílejí na akcích pořádaných jinými seniorskými organizacemi, obcemi, městy a kraji. Inspirací jsou pro ně také úspěšné projekty neziskových organizací. Účastníci konference velmi ocenili dobrovolnické aktivity seniorů, s nimiž je seznámila Vlastimila Faiferlíková, ředitelka plzeňského spolku Totem. V různých projektech zde nabízí pomoc 316 dobrovolníků a 126 z nich jsou senioři. „Nechtějí aktivně pracovat, ale chtějí být aktivní,“ říká ředitelka Totemu.
Solidarita mezi generacemi
Mnozí senioři, kteří v minulosti pracovali ve školství, se veřejně angažují a pomáhají ostatním i přesto, že jejich sociální situace není uspokojivá. Členové sekce proto věnují velkou pozornost otázkám mezigenerační solidarity. „Fond kulturních a sociálních potřeb ve školách byl díky školským odborům zvýšen na dvě procenta. Bohužel naši mladší kolegové ve školách si mysleli, že FKSP jde z platů, takže senioři nemají právo na jeho čerpání,“ uvádí Marie Návratová. Zdrojem financování fondu jsou ve skutečnosti prostředky přidělené státem. Podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, „základní příděl, kterým je tvořen fond, činí v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost“. Jde tedy o stanovení výše přídělu, nikoliv o čerpání z částky určené na platy. „My jim to vysvětlujeme, ale bohužel ve školách se nepodařilo dojednat, aby se senioři mohli podílet na tomto fondu. Není to zakotveno ani v kolektivních smlouvách. Děje se tak jen na 16 procentech škol, což je minimum.“ Podle Markéty Seidlové mají sice senioři nárok na čerpání z FKSP, ale pouze pokud je to uvedeno v pravidlech čerpání. „Záleží na řediteli školy, co dá do pravidel čerpání. Ve školách, kde je kovaný předseda odborů, tam se to dá vyjednat,“ říká Markéta Seidlová.
Josef GABRIEL