„1. září byl spuštěn nový web, který pomůže učitelům s novinkami ve výuce. Změna, kterou NPI ČR skrze nový web pomáhá uvádět do praxe, se týká celkem 305 009 studentů navštěvujících 1 008 středních odborných škol,“ říká Mgr. Matěj Bulant, Ph.D., ředitel odboru kariérového poradenství, dalšího vzdělávání a kurikula odborného vzdělávání NPI ČR, který nám k tématu sdělil další důležitá fakta.
● Střední odborné školy čekají změny. Váš nově spuštěný web pomůže učitelům s novinkami ve výuce. Jaké to budou?
Změny, o kterých mluvíte, souvisí s aktualizací rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání. Aktualizaci jsme připravovali posledních několik let a zaměřili jsme se při tom zejména na odbornou složku vzdělávání. Bylo přitom nezbytné zohlednit aktuální požadavky na trhu práce v daných sektorech. Přicházejí nové technologie, materiály, rozšiřují se principy Průmyslu 4.0 a s ním spojené nové kompetence, jako například 3D modelování a 3D tisk, simulační technologické programy, programování CNC strojů, robotizace, inteligentní elektroinstalace, zabezpečovací systémy, automatizace či fotovoltaické zdroje. Řada oborů vzdělání se proto mění.
● Bylo by asi vhodné, kdyby změny, které souvisí se zmíněnou aktualizací, bylo možné nalézt na jednom místě…
Ano, připravili jsme proto webovou stránku, která je součástí portálu edu.cz (revize-sov.edu.cz). Zde mohou školy najít potřebné informace, důležité odkazy, metodické a výukové materiály a podklady pro inovaci ŠVP, s eventuální možností využít i modulového uspořádání ŠVP.
● A kdy školy zapracují tyto změny do svých vzdělávacích programů?
Nejpozději od 1. září 2022 musí školy zahájit výuku podle těchto upravených školních vzdělávacích programů.
● Čeho se bude změna, kterou skrze nový web pomáháte uvádět do praxe, zejména týkat?
Kromě výše zmíněných změn v odborné složce vzdělávání prošla úpravou i vzdělávací oblast ICT, která je průřezová pro všechny obory vzdělání a důležitá pro využití v odborné složce vzdělávání. Tato oblast je nově koncepčně pojata – digitální kompetence, vzdělávací oblast informatické vzdělávání a průřezové téma člověk a digitální svět – a koresponduje se změnami, kterými prošlo ICT na základních školách. S ohledem na popisované aktualizace se tyto změny týkají pouze oboru informační technologie. Pro ostatní obory je zde možnost upravit své školní vzdělávací programy podle nové koncepce v rámci pokusného ověřování MŠMT vyhlášeného v roce 2020. Změny se dotkly také ekonomického vzdělávání.
● A každé té konkrétní části se pak věnují jednotlivé sekce webových stránek?
Přesně tak. Jsou zde k dispozici informace o tom, co konkrétně se mění, a krom jiného i kontakty na odborné garanty, kteří jsou připraveni školám poradit a pomoci. Součástí informačního balíčku jsou i související dokumenty a legislativní rámce. Vše je doplněno o aktivní odkazy, uživatel nemusí nic složitě dohledávat a vše najde na jednom místě.
● Součástí informační kampaně NPI ČR k novému webu je i série newsletterů, které ještě do konce tohoto roku zamíří k ředitelům a učitelům SOŠ. Co budou obsahovat?
V první řadě budou nejen propagovat samotný web, ale také nabízet webináře a rozhovory o širším společenském kontextu zaváděných změn.
● Takže jste pro potřeby škol vytvořili přehledný a maximálně praktický nástroj, díky kterému mohou své studenty připravit na měnící se svět a trh práce?
Doba, kdy se absolvent střední odborné školy věnoval po zbytek života jen vystudovanému oboru, je u konce. Šance, že vystudovaný obor projde během dalších let zásadní změnou, je poměrně velká. A změny na trhu práce již nyní potvrzují čísla, která má Národní pedagogický institut ČR k dispozici.
● A co ta čísla prozrazují?
Z analýz hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání v roce 2019 vyplývá, že jen necelá polovina (44 %) absolventů středního odborného vzdělání pracuje na pozicích v úplné shodě se svým dosaženým vzděláním a že dalších 9 % je v částečné shodě a 12 % v dílčí neshodě, dále že poměrně vysoký podíl absolventů (přes 38 %) nalezl uplatnění v zaměstnáních, která neodpovídají jejich získané kvalifikaci, a oni tedy pracují na pozicích v hrubé neshodě s jejich dosaženým vzděláním – tedy, že absolventi svou kvalifikaci dosaženou ve středním odborném vzdělávání ve svém zaměstnání nevyužívají. Navíc ještě zohledněme prognózy, které predikují zánik 1/3 až 1/2 současných povolání v horizontu deseti patnácti let.
● Když jen necelá polovina absolventů středního odborného vzdělání pracuje na pozicích v úplné shodě se svým dosaženým vzděláním, tak je to všeobecně považováno za nízké číslo?
Na tato čísla je třeba se dívat z různých hledisek. Jedno je určitě finanční. Na vzdělávání žáků vynakládáme jako společnost určité finanční prostředky a jejich výše závisí na charakteru a potřebách daného oboru vzdělání; jsou tedy jiné nároky na praktickou přípravu – materiálně-technické vybavení odborných učeben, laboratoří nebo dílen. V případě, že žáci absolvují například finančně náročnější obory vzdělání (např. technicky zaměřené obory, gastronomické obory) a pak jdou pracovat do jiné oblasti, kde by studium bylo méně finančně náročné, stát vynakládá na žáka zbytečně víc peněz, než by bylo třeba.
● A ten další úhel pohledu je jaký?
Je to relevance nastavení vzdělávací soustavy a reálných potřeb trhu práce. Jinak řečeno, když jen polovina absolventů nalezla uplatnění v zaměstnáních, která odpovídají jejich získané kvalifikaci, tak je třeba se ptát, zda současná nabídka oborů odpovídá tomu, co zaměstnavatelé očekávají od svých zaměstnanců, nebo se tato očekávání nepotkávají. A samozřejmě nemůžeme při interpretaci těchto údajů zapomenout na fakt, že je to pouze zobecnění desetitisíců individuálních životních příběhů, rozhodnutí a motivací.
● O co se tedy v této souvislosti v Národním pedagogickém institutu snažíte?
Shromažďujeme dlouhodobě data a snažíme se, aby bylo vzdělávání uzpůsobeno tak, aby žáci byli spokojeni s oborem, který vystudovali (nebo se na něj hlásili), a shoda byla vyšší. Shodu ve výši 44 % nelze považovat za optimální nejen z hlediska vynakládaných finančních prostředků na žáka, ale hlavně z pohledu na jejich uplatnění, případně jejich další rekvalifikace. Naší snahou do budoucna je proto prosazovat prostupnější vzdělávací systém (horizontálně i vertikálně), který by mohl pružněji reagovat na aktuální změny a požadavky na trhu práce a vybavil absolventy kompetencemi pro celoživotní učení a jejich profesní rozvoj.
Eva ROKYTOVÁ