V předchozím období byly sice školy zavřené, ale učitelé i nepedagogové měli práce naopak mnohem více. Stejně tak nezahálely ani školské odbory. O tom, co se jim letos povedlo, nás informovala místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Poskytování informací
Od ledna letošního roku probíhaly volební profesní konference, kde si zástupci jednotlivých profesních sekcí volili nové vedení a stanovovali si plány na letošní rok. Úzce na to navazovala pandemie koronaviru, během níž se na nás obraceli naši členové a dotazovali se, jak se vypořádat s novými podmínkami. Odpovídali jsme na mnoho otázek, jak se chovat při home office, jak mají zaměstnavatelé přistupovat k zaměstnancům, jestli mají být zaměstnanci škol doma v karanténě, jestli budou pobírat při home office stoprocentní mzdu. Pokyny nebyly jednoznačné ani z ministerstva školství, takže naši právníci spolu s ministerstvem vypracovali manuál, z něhož plyne, že tento stav je překážka na straně zaměstnavatele. Z toho plyne možnost buď přidělovat práci doma, nebo přidělit jinou práci. V případech, kdy nemohl zaměstnavatel přidělit jinou práci, tak musí být zaměstnanci doma se stoprocentním platem, nikoli jen na 60 procentech, jak se původně říkalo. Kolegové se na nás hodně obraceli v této nové situaci, všichni jsme se báli, co bude dál. Někteří ředitelé k tomu přistupovali tak, že všichni zaměstnanci chodili do škol, než se to trochu usadilo. Už v té době měli kolegové obavy z toho, aby setkáváním s kolegy na sebe případně nepřenášeli tuto novou nemoc.
Domácí výuka
Do toho začala domácí výuka a příprava na domácí výuku, začátky byly trochu chaotické, ale náš odborový svaz okamžitě zareagoval a našim členům pomáhal. Jasně jsme vystupovali v médiích. Při vyhlášení toho, že se zavírají školy, jsem vystoupila v médiích s dotazem, jakou má logiku to, že se zavírají školy, ale přitom se mateřské školy nechají otevřené. Byl tam veliký problém, že by rodiče dětí z mateřských škol nemohli čerpat ošetřovné. To se změnilo a některé mateřské školy se po dohodě se zřizovateli uzavřely, rodiče ošetřovné dostali.
Jak doba plynula, začaly se objevovat manuály, jak se budou otevírat školy. Snažili jsme se v rámci sociálního dialogu dát naše připomínky ministerstvu školství, posílali jsme podněty z regionů. V prvopočátku s námi ministerstvo nekomunikovalo. To se změnilo, až když jsme vyvolali jednání školské tripartity, kde jsme se mohli k manuálům vyjádřit. Pokud bychom se mohli domluvit dříve, nevznikaly by situace, že se pedagogická veřejnost dozvídala informace útržkovitě z médií a informace se dosti rozcházely. Dalo by se z toho poučit pro příští období, pokud nás čeká ještě další vlna koronavirové pandemie.
Rizikové skupiny
Velká debata byla na téma, kdo patří do rizikové skupiny, jestli i zaměstnanci, kteří žijí v domácnosti s rizikovými osobami, nebo jen oni sami. Velmi nešťastně k tomu vystoupilo ministerstvo školství s tím, že by rizikové osoby měly být doma na neplaceném volnu a měly by se o tom dohodnout s řediteli. To byla velká legislativní chyba, protože ani podle zákoníku práce to takto neplatí. Znova to vyvolalo vlnu nevole. Mrzely mne i ohlasy veřejnosti, že co by ještě učitelé chtěli, že byli doma se stoprocentním platem a teď se jim nechce do práce. Tak to vůbec nebylo. Zatížení pedagogů bylo velké a zhostili se toho velice dobře. Za to jim patří velké poděkování. Příprava doma a učení žáků on-line byly náročné a učitelé to dělali s velkým nasazením.
Reforma financování
Již od ledna jsme sledovali, jaké jsou dopady reformy financování regionálního školství, jestli někde peníze nechybí, vyžádali jsme si informace z regionů. Reforma běží první rok a nastavují se parametry na příští rok, takže je velmi důležité tyto parametry vyladit. Také jsme sledovali, jak dopadly výsledky mzdové politiky roku 2019. Pedagogové měli mít nárůst objemu mzdových prostředků 15 procent, ve skutečnosti to bylo 14,5 procenta. U nepedagogů měl být nárůst 10 procent, reálně byl 11,3 procenta. Ukazuje se, že se z celkového objemu finančních prostředků někde nepedagogové dopláceli.
Zvýšení platů v roce 2021
Tato čísla jsme potřebovali také k tomu, abychom mohli vyjednávat rozpočet školství na rok 2021. Oslovili jsme jak pana premiéra, tak i ministryni financí a ptali se jich, jestli platí dohodnutá čísla. Slíbili, že v navrhovaných zvýšeních platů pedagogů se škrtat nebude. My to ještě budeme chtít písemně. Nastane ještě vyjednávání, kolik z objemu prostředků půjde do tarifních platů a kolik do nadtarifů. Naším cílem je dostat co největší objem do tarifní složky platu. Vyčíslili jsme, že nenárokové složky platu v roce 2019 vzrostly o 61 procent oproti roku 2018, což znamená, že ředitelé mají veliký prostor ocenit pedagogy, kteří pracují kreativněji než kolegové. I ministr školství řekl, že by v roce 2021 mohlo jít celých 9 procent navýšení platů do tarifů. Předpokládám, že si na tento svůj výrok vzpomene. Naším cílem je to, aby v roce 2021 bylo naplněno programové prohlášení vlády a pedagogové i nepedagogové měli průměrnou mzdu, která je 150 procent průměrné mzdy v roce 2017.
Plnění Strategie 2030+
Připomínkovali jsme materiál Strategie 2030+, doufám, že ministerstvo školství připomínky zapracovalo. Koncem června by měla proběhnout konference, kde bude tento materiál konzultován. Naším jednoznačným cílem je, aby bylo ve Strategii 2030+ jasně ukotveno postavení pedagogů i nepedagogů, jejich odměňování, aby v ní byly úkoly kontrolovatelné, a to i termínově. Aby to byl materiál, u něhož se dá sledovat jeho skutečné plnění.
Markéta SEIDLOVÁ
místopředsedkyně ČMOS pracovníků školství